Pavla Slezáková | Články / Reporty | 08.03.2014
Českým (i přespolním) fanouškům se podruhé představila britská krasavice Anna Calvi, jejímž supportem byl pražský fantom Kittchen. Oproti hradeckému festivalu, kde si odbyla tuzemskou premiéru, se v Lucerně jednalo o komornější zážitek. Jaké pocity jste si mohli odnést?
Večer plný očekávání nakousl maskovaný Kittchen, který se svým iPhonem musel na nezasvěcené působit jako stand-up komik. Charakteristické maskování zhruba v půlce jednání doplnil o sametově rudé rty, na počest hlavní hvězdy večera. Zpočátku poněkud ironické vystoupení se diametrálně změnilo poté, co ho „políbila“ Anna. Volba Kittchena na rozpumpování davu se příliš neosvědčila, s koncem jeho setu už všichni nervózně přešlapovali a očekávali britskou spasitelku.
Slušně zaplněný Lucerna Music Bar tušil devadesátiminutový orgasmus emocí. V okamžiku, kdy se Anna ostýchavě ukázala ve světlech reflektorů, se strhl potlesk, který ten večer takřka neustal. S prvním hrábnutím do strun bylo jasné, že sál uslyší vyšperkanou muziku, kterou známe z výborných alb, o nesmělosti najednou nemohla být řeč. Anna sázela jedno kytarové sólo za druhým, talent z ní doslova stříkal a na pódiu se navzdory své výšce vzpínala jako lvice, pěvecky bezvadná. Za jejími zády a po bocích stála vytříbená doprovodná kapela, bez níž by byl koncert poloviční. Bicí, které byly z počátku slyšet až příliš, udávaly bezchybný rytmus. Pravou stranu ovládla Mally Harpaz, jež měla pod palcem kromě harmonia i pár dalších nástrojů, zatímco klávesák zároveň hlubším hlasem podbarvoval hlavní vokál. Ohromený dav se ladně pohupoval, ale k většímu vzepětí se až na pár okamžiků neměl, což bylo dáno i zádumčivou povahou skladeb. Vrcholů večera bylo hned několik, zazněly hitovky Eliza, Piece By Piece nebo Suddenly, z eponymního debutu nejvíce zapůsobily I’ll Be Your Man nebo Suzanne & I, došlo i na jednu novou skladbu. Set zakončila ikonická Jezebel s grandiózním finále.
Koncert, který většinu návštěvníků zanechal bez dechu, emocionálně nabité, se řadí ke koncertním bonbónkům začínajícího roku. Anna Calvi je nezaměnitelnou osobností britského art rocku, i když v Čechách je považována téměř za avantgardu.
Anna Calvi (uk) + Kittchen
6. 3. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Kryštof Havlice
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.