Jakub Ďuraško | Články / Profily | 05.01.2013
Tomáš Palucha je hodně zavádějící jméno pro kapelu. Jméno z plakátu na řevnickou Portu nebo Folkový kvítek nebo Struny podzimu. Být tomu o čtyřicet let zpátky, asi by si Tomáš Palucha notoval s kolegy folkaři na trampských LP kompilacích Trampská Romance, Druhá Trampská Romance či Potlach V Údolí Oddechu a Děsu. Vojta Kiďák Tomáško by si nejspíš rval vlasy závistí, že mu rodiče tehdy u splavu přiřkli zrovna tohle jméno a nemohl se do strun opírat coby Tomáš Palucha. Ostatně co jiného asi tak dělat s takovým jménem? Průvodčího na zapadlé šumavské železniční lince? Tam by ale byla nasnadě hrozba inspirace šumavskými hvozdy, a tak by si drahý Palucha nakonec tu kytaru do ruky vzal, i kdyby nechtěl. S tímhle jménem...
V roce 2012 je pravda mnohem prozaičtější a Palucha vlastně není jeden, ale dva, a ještě je to tak, že ten jeden je Jan Tomáš a Palucha je křestním jménem Libor. Geniálním spojením příjmení pak vznikl Tomáš Palucha, ale ani tady divná hádanka nekončí, naopak! Příjmení prvního je klasické české křestní jméno, takže obyčejný pan nenápadný. A Palucha? Cože? On se někdo jmenuje Palucha? Schválně si to zadejte do vyhledávače. Kromě několika obskurních odkazů na polské rapové servery a moravskou kapelu My Funeral už vám to najde jen odkaz na bandcamp téhle kapely. Takže pan výjimečný. Ale nezpívá ani Tomáš, ani Palucha.
Zjednodušeně jsou Tomáš Palucha o souhře dvou kytar, ale celé to obejmout a pochopit není úplně snadné, a i když se vám to hned tak (třeba) docela nepovede, určitě si všimnete, že z Tomáše Paluchy mluví ohromná spousta naděje. Já nerad píšu o hudbě tímhle stylem, ale o muzice, která má takovouhle hloubku (ufff), je to asi nutné. A i když se to Tomáš Palucha snaží maskovat za názvy skladeb jako Join the Love Gang nebo Tichá Dohoda a hrajou to spíš na image typu vyčazená pohoda, je to tam.
Zdaleka nejlépe charakterizuje samotnou hudbu Tomáše Paluchy úvodní fotka, kterou mají vystavenou na bandcampu. Chlapík v saku stojí kdesi na poušti a chystá se kamsi odpálit golfový míček (možná na camperskou komunitu, která vyčuhuje na obzoru). Proč, to já netušim. Třeba ho unavil život a nenapadlo ho nic lepšího. Ale určitě to není naposledy, co o něm slyšíme. Stejně tak jako skladby Tomáše Paluchy, které vždycky začnou, pomalu se šinou, ale k vyvrcholení nikdy nedojdou. To je teprve daleko na cestě. Není vůbec jasné, jak moc daleko. A není vůbec nutné, aby to bylo rychle (což tempo práce Tomáše Paluchy vlastně vylučuje). Určitě o něm ale uslyšíme.
Medvěd udává pivní level 0 / 5 (tohle je spíš level „whisky u krbu“ 4.5 / 5) a level zhulenosti 4.5 / 5.
Jan Krejča 05.08.2024
Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.
Jiří Moravčík 08.07.2024
Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…
Jan Krejča 29.06.2024
Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.