Jakub Ďuraško | Články / Profily | 09.03.2013
Ačkoliv jsem tam nikdy nebyl, odhaduji, že 4239 km dlouhá a průměrně jen 144 km široká Chilská republika nabízí perfektní zázemí pro stoner rockera. Nepředstavitelně dlouhá země protíná od severu k jihu čtyři geografická pásma a končí v oblasti Patagonie (doporučená četba – Paul Theroux: The Old Patagonian Express), kde ji tvoří už jen stovky ostrůvků a fjordů. Zeměpisná členitost přímořského Chile skýtá Andské pohoří (na severu Chile permanentně poseto sněhem), poušť Atacama, jedno z nejsušších míst na světě, řadu činných sopek v andském pásmu, jezerní oblast Sedmi jezer či značně zalesněnou část podél řeky Bío-Bío. Pro mě osobně je tohle trip, o magickém Santiagu s výhledem na Andy nemluvě.
Ve vstřebávání rockových vlivů nebylo Chile nikdy příliš pozadu a psychedelii se tam dařilo už s jejím nástupem na počátku 70. let. Tehdejší kapely jako Aquaturbia, Embrujo či Los Beat 4 mapuje desátý díl kompilace Love, Peace & Poetry a silné dozvuky tehdejší éry jsou v současné chilské psychedelické hudbě dobře znát i dnes. A zdaleka se nejedná jen o aktuální trend.
V dnešním díle si představíme trojici aktivních kapel z Chile a s ohledem na svou neschopnost se v rámci Medvědova okénka držet jakéhokoliv plánu, doufám, že se nejedná o poslední chilskou výpravu.
Mezi jedny z nejvysloužilejších patří čtveřice harcovníků z The Ganjas. Vznikli už v roce 1999 a dostat se ze zkušebny jim trvalo takřka dva roky. První deska spatřilo světlo až v roce 2003 a množství inspiračních zdrojů sahá od britského devadesátkového rocku (obzvlášť na vokálech je znát, v jaké dekádě The Ganjas vyrůstali) přes dub, shoegaze, stoner rock zpátky k britskému rocku, tentokrát však s poněkud zadýmeným oparem (fanoušci Petera Kembera asi tuší). Jméno kapely či názvy skladeb jako Chain Smoke rovněž dávají tušit. A zbavit se onoho nekonečně rezonujícího britpopového odéru ve zpěvu The Ganjas je nemožné.
Co se děje v Chile, není lhostejné ani zajímavému brooklynskému labelu Sacred Bones. Ten v roce 2011 vydal dvojici eponymních nahrávek kapelám Föllakzoid a The Holydrug Couple. Obě kapely jsou usazeny v Santiagu a mimo jiné vydávají i na lokálním labelu BYM (což je zkratka pro Blow Your Mind). Sacred Bones letos koncem ledna navázali na tyhle releasy a přidali do svého portfolia další dvě nahrávky obou skupin. Noctuary od THC (no vida, jaká nám to vznikla krásná zkratka) nabízí vydatnou porci (10 skladeb ve čtyřiceti minutách) vyčazené pohody, a to doslovně. Ozvěny Strawberry Fields, brazileiry, jednoduchá a krásná rytmika, lo-fi zvuk, příjemná droneová stěna v pozadí. Dvojice Ives Sepulveda a Manuel Gonzales jde spíš po zvuku a náladě než po hitovém potenciálu. Uvidíme, co s nimi udělá čas. Noctuary vzbuzuje silnou závislost, relativně prostá psychedelie utíká jak voda a na konci je chuť pustit se po ní znovu. Což ostatně dělám i teď. A bezpochyby to udělám během chvilky znovu, jen co se přesunu do kuchyně a začnu vařit večeři.
Dobrým protipólem k jednoduchosti a lo-fi atmosféře THC jsou Föllakzoid. Jejich album II na ploše pětačtyřiceti minut nabízí pětici zvukově vyladěných skladeb se silným důrazem na prog rock (poslouchej tu basu!!), space rock, kraut rock, psychedelii, desert rock a san francisco! Minimalistická nálada a značná repetitivnost jsou jasnou výhodou. Teď mě napadá, že tohle je ideální muzika k běhání a já už vím, kam si ji příště vezmu do sluchátek.
http://soundcloud.com/the-ganjas
http://follakzoid.bandcamp.com
http://theholydrugcouple.bandcamp.com
Jan Krejča 05.08.2024
Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.
Jiří Moravčík 08.07.2024
Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…
Jan Krejča 29.06.2024
Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.