Články / Reporty

Mighty no. Sounds: Sobotní rána a škody první noci

Mighty no. Sounds: Sobotní rána a škody první noci

Dita Koudelková | Články / Reporty | 15.07.2014

Sobotní jedenáctá ranní odkryla škody první dne. Výsledné skoré čítalo jednu ztracenou peněženku, nefunkční touchpad u notebooku s výmluvným odérem chmelového sladu a prázdnou lednici s dvoulitrovkou Tuzemáku a coly. Byli jsme připraveni posnídat. S heslem „prokal vše první den, než vytrousíš tři litry jako včera“ razíme na první set v naději, že co nenakopl ranní rum, nakopne Mike Zero. Bývalý člen elektronické kapely udělal moc dobře, když vyměnil synťák za kytaru a sestavil si allstars z kapel Mad Sin, Sodom a Terrorgruppe. Melodický rock´n´roll tvrzený lehkou příměsí punku se ukázal jako nejlepší vyprošťovák pro všechny, co se u něj rozhodli skrýt před dalším apokalyptickým deštíkem.

Naladěni na německé punk rocky, vyrazili jsme na Church of Confidence. Berlínské trio, které jako jedno z prvních experimentovalo s kombinací klackovitého punku a roztančeného rock´n´rollu. Výsledkem se stal surový, nezdobený punk, kterému rock´n´rollové melodie vdechly duši explozivních válů. Když zpěvák Uli začal vyřvávat obecně známé pecky jako Only One Flavor nebo West Berlin, publikum pod stagí už opět zvedalo půllitry a přinejmenším do refrénu hulákalo s ním.

Navečer jsme sice dál zůstali na německé scéně, ale už žádné další rock´n´rolly. Hamburská banda ZSK byla pořádně rozjetou „wahnsinninge gruppe“, která se pod největší Jan Hus stagí postarala asi o nejmasovější riot celého Mighty Sounds. Tvrdý a rázný skate punk, umocněný převážně antifašistickými a sociálně kritickými texty v podání zpěváka Joshiho, vyloženě burcoval k zapalování světlic a dýmovnic. A stalo se. Během několika chvil stvořil frontman Joshi jediným pokynem gigantický kotel a odstartoval tak poněkud neobvyklou podívanou. Ta v jednu chvíli připomínala záznam z utkání Baník-Sparta, tedy v případě, že by rowdies někdo vysvětlil, že pobíhat s barevnými světlicemi nad hlavou mezi kouřem z dýmovnic se dá i bez vyholených hlav a vylamování židlí na tribuně.

Poslední peckou druhého dne a také velkým překvapením pak byla domovská kapela Twisted Rod. O tom, že kluci hrají parádní rockabilly, nebylo pochyb a jejich svižnou basu můžete po pražských klubech slýchat poměrně často. Letošní Mighty Sounds jim však sedlo absolutně nejlíp. Natřískaný stan Lucky Hazzardu tak o desáté večer připomínal rock´n´rollové šílenství počátku padesátých let. Zpěvák a kytarista Filip Nesvadba pod náporem šílícího davu brousil na vysoce posazené bluesovce ostré melodie, zatímco kontrabasista Petr Novák, modelující linku klasického rock´n´rollu, tlačil hluboké basové tóny až k šachovnicí pokryté podlaze a bubeník Ondra Vrátný se nechal strhnout k nekontrolovatelné show, na kterou jsem u těchto slušných hochů nebyla zvyklá.

Info

Mighty Sounds 2014
12.7. 2014, letiště Čápův dvůr, Tábor

foto © Jaroslav Vancata

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace