Jiří Mališ | Články / Reporty | 24.08.2017
Do posledního místa vyprodaná Roxy v Praze poprvé přivítala americký kvartet X Ambassadors. Dalo se čekat, že newyorští šoumeni představí hlavně letošní singly, ale nakonec vsadili na osvědčené hity z debutu VHS. Což vůbec nebylo na škodu a hned v úvodní Jungle to naplno rozbalili a dali zapomenout na nevýrazný folkový support anglického písničkáře Jordana Mackampy. Nejvýbušnější track dosavadní diskografie ukázal, že si pro diváky připravili pořádnou party, a ti začali skákat hned v následující Loveless. Opakující se texty, které kazily dojem z prvního alba, nebyly slyšet přes hutné bicí a namísto recenzentského rozboru jsem se oddal pohupování do rytmu.
Během Love Songs Drug Songs se klub halil do démonicky rudočerného hábitu a neměnný rytmus bicích připomněl druhou desku Imagine Dragons - dystopie jako ze soundtracku k Transformers. Zvuk X Ambassadors nikdy nebyl plochý, o vedoucí linku se starala kytara, místy saxofon a chybějící basu nahradily klávesy či bicí. Před akustickou Hoping jsme zabrousili i do politiky, písni věnované americké společnosti pro lidská práva se dostalo úvodu, který kritizoval politiku Donalda Trumpa a současné dění ve Státech. Divákům byl proslov vcelku lhostejný, ale refrén romanticky znějící skladby si s kapelou zazpívala půlka sálu. X Ambassadors se těžko smiřují se zpomalováním svých setů, takže se nám dostalo nejnovějšího singlu Ahead of Myself, při kterém se opět tančilo. Během Naked si frontman Sam Harris rozepnul košili o dva knoflíčky víc, než se patří, a dívky v první řadě to ocenily nadšeným pokřikem.
Zbytek koncertu byl o snaze dostat se ke dvěma nejznámějším singlům, Gorgeous i Low Life připravily publikum na vrchol večera. Od první noty rádiového hitu Unsteady se zpěvu ujal vyprodaný sál a Harris si tak škrtnul leda ve slokách. A jinak tomu nebylo ani během Renegades. Stovky mobilů natáčely jedno pódium a instagramové feedy se zaplnily identickými videi. Ale i to k X Ambassadors patří - zpívající fanoušci, telefony ve vzduchu a pohled do sálu připomínající hvězdy ve vesmíru. Jedinou kaňkou na skvělém koncertu tak byl nepotřebný přídavek v podobě doposud nevydané skladby Joyful a méně známého singlu Unconsolable z prvního EP. Ale ve vzpomínkách zůstane prožitek jako z Imagine Dragons, kteří před čtyřmi lety v Praze také napoprvé vyprodali. X Ambassadors míří stejnou cestou.
X Ambassadors (us) + Jordan Mackampa (uk)
21. 8. 2017 Roxy, Praha
foto © eva dang
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.