Veronika Mrázková | Články | 21.04.2014
Něco se povedlo, něco ne. Těžko posuzovat jen podle krátké návštěvy, nicméně některé věci jsou jasné: semináře Sonifikace vesmíru byly úchvatné, večerní pokusy o párty špatné. Hudební dramaturgie AFO by měla lépe zvážit kvalitativní standard.
Na papíře to vypadalo skvěle. Každý pes, jiná ves, dokumentární hodnota hudby má různé tváře. A hudba je skutečně věda, ovšem porozumět hudební dramaturgii festivalu taktéž. Plánuje se zřejmě podle hesla "každému trochu". Na start silnou kapelu, na kterou se zaručeně chodí - Bratři Orffové udělali v bývalé jezuitské kapli pochopitelně dojem. O Katarzii už byla řeč, ta byla určena fanouškům akustiky. Po večerech se mělo trsat v atriu, kde na to ale není ani místo, ani úplně férové klima. Taneční atmosféru tak nevzbudili Kreaton DJs, ani kostrbatý Kosmospiel. Ambiciózní elektronika uvízlá na půli cesty scházela dvojím: slabou schopností pobavit publikum a otřesným zvukem v atriu. Mohl se s tím vyrovnat aspoň mladý a nadějný HOLY, jenže je stižen stejným zlozvykem jako žánrově blízký Jamie Lidell - zpívá i tam, kde nemusí. Tyhle poslechovky/neposlechovky bych si na AFO klidně odpustila. Skóre pravděpodobně zachránil producent SOPHIE a jeho horlivě se rozpínající crazy-dance-pop z Anglie, AFO mě ale nepřesvědčilo. Stejně tak jsem se nedočkala konce speciálního vydání cyklu Symphony of Science, především kvůli zahuhlanému zvuku. Projekt internetových videí Johna D. Boswella, které zhudebňují autorské dokumentární koláže krátkého formátu, je světově unikátní. Proč byla videa pouštěna na neodpovídající aparatuře, malém plátně a zároveň přerušovaná reklamou? Jaká je to pocta tak zásadnímu popularizačnímu počinu?
Že je snadnější kritizovat, to pro mne nikdy neplatilo. Jako filmový festival má AFO neochvějnou a výsostnou pozici, doprovodný program byl ale tentokrát rozpačitý. Naštěstí mu slouží ku cti dva body: světová premiéra SimulTime/Současí a výstup Roberta Alexandra. SimulTime je kombinací DIY projekce, live elektroniky a komorního orchestru s cílem vyjádřit zánik a zrod hvězdy (více zde). A Robert Alexandr je specialista na ozvučování dat a jeho práce bere dech. Sonifikace vesmíru si zaslouží samostatný report.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
redakce 16.12.2024
Jaké hudební tipy nám dal začínající autor a fanoušek popkultury vyžívající se v antihrdinech?
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
redakce 11.12.2024
Nahrávka je o tom, jak se dostat z toxického vztahu, a vznikla během dvou let na cestách autobusem. Hudba jak na taneční parket, tak na dlouhou jízdu.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.