Na kočárku sova (Batman: Soví tribunál)

Bruci Wayne. Soví tribunál tě odsoudil k smrti.

Ben Affleck už trénuje svůj hrdinný baryton, aby se mohl přinejmenším vyrovnat hřmotnému projevu Temného rytíře Christiana Balea v ostře vyhlíženém restartu postavy, kterou Christopher Nolan dostal na zlatý piedestal stříbrného plátna. Chystaný Batman vs. Superman - chcete-li oficiálně Batman v Superman: Dawn of Justice - to nebude mít lehké, stejně jako to před třemi lety neměli lehké první autoři obnoveného Detective Comicsu a Batmana, které ukázaly, že nový začátek nemusí být úplně to pravé. Série New 52 po crossoveru nazvaném Flashpoint, z velké části restartovala kompletní vesmír DC a některým oblíbeným hrdinům úmyslně narušila status quo. Fandové to nesli rozporuplně, často i nelibě. Oblíbený Baťa z celého toho kolotoče naštěstí vypadl v podstatě nezměněn. Tak silná je integrita postavy, nebylo třeba nic upravovat. Přesto však kvalita restartovaných příběhů vydávaných v našich končinách nebyla valná. Epizodická převyprávění střetů se známými padouchy případně resuscitace těch už zaprášených, rozhodně nedosahovala vytříbenosti například Morrisonových eskapád. Do netopýrovy jeskyně s Tyranosaurem však zavítal i talentovaný Scott Snyder a vlil do série dávku čerstvé krve. Soví krve.

Střes se Sovího tribunálu, sleduje tě celou noc i den,
vládne Gothamu ze svého hřadu, jenž z žuly a vápence je jen.

Existuje teorie, že dítě obdařené vysokou inteligencí přiletí navštívit sova, popřát k tomuto temnému prokletí, nekonečné snaze zlepšit svět. Wayneovi nepřistála na kočárku sova, ale netopýr a krom preferování noci mu přinesl jen strach a bolest. Co nás ale nezabije, to nás posílí, ne? Sova je přirozeným predátorem pisklavých létajících hlodavců a je s podivem, že využít této skutečnosti napadlo až Snydera. Nebojí se provrtat známou historii netopýrova mýtu a nažehlit jeho prapradědečkovi Alanovi fobii ze sov (ty rády zabíjí Wayneovy). Velmi sympatické je i zapojení vedlejších postav, které tu nejsou jen do počtu, a dojde dokonce na smysluplné a nápadité využití Dicka Graysona, i když jde z větší části o komiksovou netopýří one-man show.

Sleduje, jak se bavíš, křepčíš, sleduje, jak klimbáš z únavy,
zmiň se o něm, vyslov jeho jméno a zatne ti pařát do hlavy.

Bruce Wayne renovuje Gotham. Jeho plán na obnovu města možná láká běžné občany, ale mýtický spolek jeho skutečných nočních vládců se k tomu staví jinak. Wayne musí být odstraněn. Klasické detektivní vyprávění, kdy se projeví staré pořekadlo "pro stromy nevidí les" zpočátku velice příjemně navnadí a stránky se otáčí téměř samy. Batman nevěří a zuby nehty se drží přísné logiky, že bez důkazu není zločinu, a přehnaná sebedůvěra je mu osudnou. Fantastická pasáž, v níž rozumu zbavený Batman blouzní sovím bludištěm a propadá se do spárů šílenství, vtáhne. Doslova otáčí jeho světem. Říkal tu někdo Grant Morrison? Souboj v maketě, pokřivené výjevy mysli Bruce Wayna, ve kterých Greg Capullo zkřížil netopýra a sovu, jsou pastvou pro oči. Pokud chceme hodnotit kresbu, pak vězte, že Capullo zvládne oku lahodící hrdinské výjevy stejně dobře jako Jim Lee, ale na rozdíl od něj umí prodat i špinavou a drsnou scénu a cedit krev skrze Baťovy zuby. Konec je pak stylově rozšklebený a vysoko šroubuje očekávání věcí příštích.

A já si skoro myslel, že umřeš, aniž by ses rozloučil!

Už po přečtení prvního dílu je jasné, že nejlepšího nového Batmana ve svých spárech pevně svírá nakladatelství CREW, které se blýsklo překladem od Štěpána Kopřivy i bonusovými materiály s kusy scénáře, skicami a variantními obálkami. Vyšlo jak v brožované, tak pevné vazbě, léta páně 2013.