Články / Reporty

Na maximum (Mighty Oaks)

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová | Články / Reporty | 11.09.2021

Krátce před tři čtvrtě na osm je klub Rock Café ještě poloprázdný. Lidé se trousí pomalu, ale atmosféra je uvolněná a všichni vypadají spokojeně. Koncert indiefolkové skupiny Mighty Oaks, jehož termín se kvůli pandemické situaci dvakrát posouval, je konečně tady. Mezinárodní trio složené z Američana Iana Hoopera, Brita Craiga Saunderse a Itala Claudia Donzelliho vzniklo před deseti lety v Berlíně a při živých vystoupeních je pravidelně doprovází další hudebníci. Kapela byla v Praze naposledy téměř před dvěma lety, kdy doprovázela The Lumineers na evropské části jejich turné.

V roli předskokanky se na pódiu představuje mladá slovenská hudebnice Timea. Zazpívá několik autorských písniček za doprovodu kytaristy, sama zahraje na klávesy. Melodie a slova nezůstanou v paměti déle než pár minut, Timea má ale pěkný hlas, který zní ještě zajímavěji v nižších polohách. Na závěr přidá cover verzi skladby Brooklyn Baby od Lany Del Rey. S úsměvem několikrát poděkuje posluchačům, že si nepočkali až na Mighty Oaks a přišli se podívat i na ni. Její příjemné a nenucené vystupování je odměněno vřelým potleskem, klub je už skoro plný.

Ani hlavní hvězdy večera na sebe nenechají dlouho čekat. Jen co se Mighty Oaks objeví, strhne se nadšení a umělci neváhají. Chopí se nástrojů a prostorem se rozlehnou skladby z nové desky. První zazní Land of Broken Dreams, následuje titulní Mexico a další. Fanoušci tleskají, broukají si se zpěvákem Ianem Hooperem a zaníceně se pohybují do rytmu.

Mighty Oaks nijak neskrývají svoji radost z toho, že stojí na klubovém pódiu a hrají pro spokojené a natěšené posluchače. Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní. Členové kapely přizvukují Hooperovi, který začíná chválou Prahy a během večera několikrát zopakuje, že je šťastný, že hraje pro tak skvělé publikum a že se konečně vrátily live shows. Jeho přirozené charisma, vřelost a přátelskost pomáhají vytvořit dojem, že dnešní večer je něčím opravdu výjimečný. Jak neopomene zdůraznit, „už nikdy se nesejdeme přesně v téhle sestavě, pojďme si to teď společně užít“.

Atmosféra se lehce změní jen ve chvíli, kdy zazní skladba So Low, So High věnovaná památce zpěvákovy matky. Velký prostor dostanou posmutnělé housle a logo MO na pódiu za kapelou se zbarví do sytě modrých tónů. Jinak ale večer uběhne v takřka euforické náladě. Na přídavek se Mighty Oaks nechávají vytleskávat poměrně dlouho, ale vytrvalost fanoušků řádně odmění. Jak Hooper prohlásí, v kapele mají nejraději akustickou hudbu a v takové podobě předvedou skladbu Heavy. Opět se zvukovou technikou přidají ještě dvě starší písničky, na závěr chvíli jamují a je definitivně konec. Zpocení a nadmíru spokojení posluchači se vyhrnou po schodech do příjemně chladného nočního vzduchu, zapovídají se na ulici nebo se vydají na lov večerních spojů. Jedinečná sestava se rozpadla, Mighty Oaks ji však využili na maximum.

Info

Mighty Oaks (de)
7. 9. 2020 Rock Café, Praha

foto © se svolením Fource.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace