Články / Reporty

Na roztočený kolos Muse leda kinedryl

Na roztočený kolos Muse leda kinedryl

Dominika Danieliková | Články / Reporty | 07.06.2016

Kolem deváté večer se hala nadobro ponoří do tmy. Nad hlavy publika potichu vplují čtyři bílé drony, halou se vznáší chór a první večerní modlitba v podobě Drones může začít. Na úvod by té něhy bylo až příliš, je potřeba menší oblbovák. Je libo pětiminutové vymytí mozku? Nálet ostrých kytarových riffů se do lidí zabodává jako žiletky, zvuk bicích zrychluje tep, srdce se zastaví, vypjatá dramatičnost a pocit klaustrofobie je tady... “and You're Fucking Psycho!” To, že bude otvírák z nového alba The Drones takový bordel, čekal jen málokdo.

Naposledy Muse navštívili Prahu v roce 2012. Názory na tehdejší koncerty se zásadně rozcházely: kapela byla sice médii opěvována za propracovanou show, ale nelichotivý status namyšlených klučinů, kterým stoupla sláva do hlavy, se jim nikdo odpárat nesnažil. To, že naživo zní o mnoho lépe než na desce, není pochyb. Muse svou nejnovější nahrávku Drones pojali značně pacifisticky, o čemž svědčila celková konfigurace scény. Fanoušci si mohli vychutnat komplexní audiovizuální zážitek díky otáčejícímu se kruhovému pódiu, hranice mezi kapelou a fanouškem téměř padla.

Co skladba, to originál, všechno se míchá dohromady: glam, symphonic a progressive metal, indie, alternativní rock, elektronika. Arogance, chlad a statický projev jsou už jen vzpomínkou na minulost, ale ta pravá vizuální show začíná v okamžiku, kdy se Matthew Bellamy s Christopherem Wolstenholmem promění v loutky a nechají se ovládat jakýmsi ženským kovovým monstrem. Kapela si s lidskými emocemi umí pohrát. Chcete se bát? Tak vypustí obrovský a poněkud kýčovitý stroj protiletecké obrany. Je libo trochu slaďárny? Tak tu máme kybernetickou, roztěkanou Madness, kterou s Bellamym zpívá dalších deset tisíc hlav. Finiš první poloviny koncetu je více než strhující. Že Muse neznáte, nebo neumíte jejich texty? Nevadí, stačí se nechat unášet světelným divadlem a sledovat propracovanou projekci.

Setlist tvořený revolučními songy z nového alba a starou dobrou klasikou byl trefou do černého. Drtivé útoky na bicí v podání Dominica Howarda v průběhu Revolt byly jako vždy dechberoucí, pozadu nezůstával ani basák Wolstenholme, ale zážitkem večera bylo, když Bellamy zasedl ke klávesám. Jeho podání Apocalypse Please emocionálně nabouralo každou náctiletou fanynku a zřejmě nejen ji. Epický večer.

Info

Muse (uk)
4. 6. 2016 O2 arena, Praha

foto © Jan Kuča

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace