Články / Reporty

Na Szigetu: Tom Odell lepší Placeba

Na Szigetu: Tom Odell lepší Placeba

Shaqualyck | Články / Reporty | 14.08.2014

Po balónkové party přišly orgie vlajek. Všichni musí mávat a být absolutně happy. I kdybyste měli napíchnout souseda, nevadí, máchejte tím kusem hadru, co to dá. Zvláštní, že s deštníkem vás dovnitř nepustí, zato vlajky mají zelenou. A kdo nemá, ten dostane. Ať jsme všichni pěkně TOGETHER! Taky jsem nepochopil obří fotku nešťastně zesnulého Robina Williamse na zdi „Before I die…“, ale zpátky k muzice. Belgičtí Girls in Hawaii jsou samí kluci a jejich indie pop připomíná staré Coldplay, přibližně mezi deskami Parachutes a Rush of Blood to the Head. V jemném podkladu kytarových kudrlinek číhají rockové finesy a klidná hladina se rázem stává rozbouřeným mořem. Příjemné překvapení s telefonním sluchátkem místo mikráku. Imagine Dragons na hlavní scéně měli početné publikum, zlatou(!) kytaru, japonské bubny taiko a hitovku Radioactive, nikoliv nepodobnou singlu Dominos od londýnských kytarově elektronkových The Big Pink, kteří se s americkými konkurenty statečně prali pod celtou na A38. Navíc šikovně ladili do shoegazu a to já rád.

Tom Odell se s nikým prát nemusel, jeho fans naplnili šapitó během chvíle až po střechu a romantický pěvec jim zpoza klavíru nezůstal nic dlužen. Ví, jak se dostat holkám pod sukně i jak rozeskákat kotel. Tklivé balady prokládal rockovějšími kousky, během kterých mu kryla záda precizně (se)řízená kapela. Stačilo pohladit klapky, neposednou kadeř uklidit za ucho a lidi se mohli zbláznit. Elton John má konkurenci. Ne tak Miles Kane, přesvědčivějších rock´n´rollových reinkarnací po světě mnoho neběhá. Trochu Buddy Holly, ale ještě víc The Kinks nebo The Yardbirds. Jednoduchá stylizace, pár světel a pekelně rychlá kytara. Svěží a chytlavé na první dobrou. Takhle zní klasika v moderním kabátě, přesněji v leopardí košilce. Zážitek.

Zato Molkovo Placebo na mě účinkuje čím dál méně, naštěstí jsem objevil Blues-Irish stage. Sice na ní nikdo z Irska nehraje (?!), ale třeba Ádám Török and the Mini ukázali, jak skvěle si může poctivé blues rozumět s příčnou flétnou. A Peter Lipa se svým špičkovým bandem, to byl učiněný balzám, navíc s coververzí Just the Two of Us o chloupek lepší originálu. Daleko od hlučícího davu, pod blikajícími psycho květinami na World Village stage jsem na závěr třetího dne podlehl africkým rytmům převážně rodinného uskupení Bassekou Kouyate & Ngoni Ba z Mali. Bubínky, tanečky, křepčící hloučky usměvavých diváků. Těžko uvěřit, že tahle oáza je součástí komerčního humbuku tepajícího jen o pár desítek metrů dál. Ale takový je Sziget.

Info

Sziget 2014
13. 8. 2014, Budapešť, Maďarsko
www.szigetfestival.cz
www.facebook.com/SzigetCZ

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace