Na Szigetu: Vypusťte balóny!

Druhý den budapešťské monstrakce přinesl ještě více pouťových atrakcí, ale také nové scény a zajímavá hudební jména. Davy se valily, vlajky vlály, vůkol samá věstonická pěkňuše. A co na to všechno jedna z nich? Sziget očima fotografky.

Shaq: Baby in Vain na evropské, to byl slušný rozjezd, co říkáš? Blonďatý dánský bluesrock na hranici plnoletosti, fender vs. gibson a bubenice se žlutou ponorkou na triku. Přiznám se, že takový nářez jsem nečekal.

žak: Tyhle holky, to byl můj černý kůň celého Szigetu, tudíž já mám odbyto… Kecám, ale na Baby in Vain jsem se třepala víc než na kdejakou hvězdu na hlavní stagi. Sice jim uškodilo denní světlo, takový stoner si zaslouží zadýmenou hlubokou noc, ale nasrané pohledy a kytarová sóla jak od vyhraných rockových harcovníků to narovnaly. Dovolím si jim prorokovat slibnou budoucnost, jen se příště můžou krapet cinknout, aby to na pódiu ještě víc rozjely. Girl power!

Shaq: Jasně, a co víc si přát, než hned z voleje Brody Dalle? Kdo říkal, že estrogen a rock´n´roll nejdou dohromady?

žak: Taky bych tak chtěla vypadat po dvou dětech… I když se znatelně zklidnila a některé songy z alba Diploid Love zní trochu jako rock pro sekretářky (intenzivně myslím na Garbage), pořád ale dokáže napsat slušný hit.

Shaq: A scéna A38? Ta loď je stylovka, ale šapitó se na Sziget hodí přece jen o poznání víc. Cirkus v cirkuse?

žak: Aspoň jedna stage je zastřešená, stejným konceptem disponují i na Pohodě. A hlavně, tohle je dramaturgicky zajímavou protiváhou oproti největší scéně, která zejména večer přestává kapacitně i rozumově stačit (Deadmau5?! Blink 182?!). Tohle mi tu první den citelně scházelo, navíc mě sem jako fotografa dokonce vpustí! Pop Rock main stage je jen pro vyvolená média a Full Moon se i přes český primariát do pitu nedostane. Je mi líto, navztekala jsem se v press office hned první den. Mimochodem, zdejší novinářské velitelství rovná se jeden kamrlík a pár notebooků s azbukou jako výchozím jazykem. Vypadá to tu jako v M.A.S.H..

Shaq: Hm, kolik třešní, tolik višní. Jak se fotila balónová party? Tohle už byl bizár jak cyp. Okamžitě se mi vybavil první Burtonův Batman a ďábělský Jack Nicholson. Musel jsem se jít uklidnit do baru Králičí nora a koupit si od šíleného Kloboučníka plný kyblíček…

žak: Kyblíky na bábovičky, to je podobná stylovka jako kokosy na Colours, kdyby se pak obé všude nepovalovalo. Pár košů na tříděný odpad tady je, ale člověk se už odpoledne musí brodit v plastových kelímkách a plechovkách od piva, nehledě na pohozené skleněné lahve od ostřejšího alkoholu, zálohované poháry sem ještě nedorazily. Nafukovací balónky? Pro focení velmi vděčné, ale když k tomu přičtu uvaděčovy řeči o sjednocení a halasný řev opilých Szigeťanů, člověku naskočí termíny jako manipulace, sociální sondáž, psychologie davu… trochu jako The Knife loni v Ostravě, ale tam to bylo víc o mrazení v zátylku.

Shaq: U mě to hodně narovnali Queens of the Stone Age. Nevím, kolik elánu nechali v Karlíně, ale z první řady pod pódiem se jevili ve skvělé formě. Smooth sailing, I sat by the ocean… parádně drhnutá basa, riffy z říše snů. Navrch Depešáci a crowd surfing kluka na vozíčku, kterému nemohl uvěřit ani Josh Homme a ten už na koncertech musel zažít ledacos.

žak: Na jejich setu mě nejvíc fascinovala davem putující nafukovací panna s brazilskou vlajkou kolem krku. Země s tolika katolíky a takoví hambáři… Jak říkáš, největší hity, vysoký standard bez zbytečných efektů, snad zůstanou takhle při zemi co nejdéle. Na Jimmy Eat World jsem si zašla pro dávku nostalgie. A když zazněla moje dávná srdcovka Bleed American, skákala jsem jako zamlada a text si poctivě odhulákala s nima. Jinak teda spousta pomalých cajdáků o lásce a ke konci setlistu pár rychlejších vypalovaček, přesně takhle jsem to čekala, takže za mé puberťácké já hlásím spoko.

Shaq: Moc dobrý koncert. Jimmy Eat World a svět zase žere Jimmyho. Hráli hodně přes hodinu a lidí přibývalo s každým dalším songem. Nazvučit stan je asi pěkná fuška, ale výsledek neměl chybu. Ideální zakončení druhého dne.