Anna Libánská | Články / Reporty | 10.02.2014
Poté, co Ulver zveřejnili únorovou koncertní šňůru, v níž neopomenuli ani Prahu, srdce mnoha fanoušků poskočila blahem. Koncerty kapely, která po většinu své kariéry živá vystoupení zcela odmítala a vytvořila tak kolem sebe jakousi neprostupnou auru, nesou punc něčeho výjimečného. Když už tito experimentátoři a hudební hledači koncertují, dávají tušit, že to bude zážitek s velkým Z.
Zážitek to byl vskutku nevšední a vzhledem k vysoké míře improvizace nemá smysl hovořit o konkrétních skladbách, je nutné brát vystoupení jako jeden jediný celek. Rámcovost umocňovalo entrée v podobě zvuků evokujících vzlétající gripeny a taky Vesmírná odyssea na pozadí, která koncert i uzavírala. Ostatně o útržcích z více či méně kontroverzních filmů míhajících se za kapelou by se dal napsat samostatný článek. Občas mezi filmy probleskly i psychedelické obrazce a když se za zvuků tranz navozující tóniny na plátně roztočila černobílá spirála, šly na mě závratě. Určité pasáže koncertu by snesly nálepku psychedelické, jiné by naopak posluchačovo (ne)vědomí mohly ovlivnit až příliš a u slabších jedinců spustit psychickou chorobu. Místy se Ulver pasovali do role šamanů, kteří za bušení gongu a řinčení řetězů umožňují divákům prožít neopakovatelný mystický zážitek. Komplexní audiovizuální dojem byl tak celistvý, že se divák dokázal zcela oprostit od materiálního světa a obrátit pozornost do svého nitra.
Taková je hudba Ulver – introvertní, transcendentální, slovy nepostihnutelná a neohraničená. Ulver své improvizační opusy avizovali ještě před začátkem tour, přesto někteří návštěvníci přišli s odlišným očekáváním a sáhodlouhými volnými pásmy byli poněkud zaskočeni. Čekal-li někdo nekompromisní metalovou řež, zavítal na jinou kapelu. Ulver jsou hudebními poutníky, kteří během koncertu urazí stovky mil napříč žánry. Jejich spojení s black metalem je tenoulinké, sice tu stále zůstávají jisté reminiscence, ale stejně tak bychom nalezli odkazy na množství jiných žánrů, z nichž žádný nehraje prim.
Diváci, kteří si byli vědomi toho, co je čeká a nenechali se hudebními vrtochy vlčí smečky vyvést z míry, museli být ohromeni. Ulver do své hudby vnesli čtyři rozměry, podařilo se jim podmanit si všechny divákovy smysly a zanechat ho v napjatém očekávání toho, co bude následovat. Pokud právě toto není znamením pětihvězdičkového koncertu, tak nevím.
Ulver (no)
7. 2. 2014, Palác Akropolis, Praha
foto © Tomáš Vlk
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.