Anna Libánská | Články / Reporty | 10.02.2014
Poté, co Ulver zveřejnili únorovou koncertní šňůru, v níž neopomenuli ani Prahu, srdce mnoha fanoušků poskočila blahem. Koncerty kapely, která po většinu své kariéry živá vystoupení zcela odmítala a vytvořila tak kolem sebe jakousi neprostupnou auru, nesou punc něčeho výjimečného. Když už tito experimentátoři a hudební hledači koncertují, dávají tušit, že to bude zážitek s velkým Z.
Zážitek to byl vskutku nevšední a vzhledem k vysoké míře improvizace nemá smysl hovořit o konkrétních skladbách, je nutné brát vystoupení jako jeden jediný celek. Rámcovost umocňovalo entrée v podobě zvuků evokujících vzlétající gripeny a taky Vesmírná odyssea na pozadí, která koncert i uzavírala. Ostatně o útržcích z více či méně kontroverzních filmů míhajících se za kapelou by se dal napsat samostatný článek. Občas mezi filmy probleskly i psychedelické obrazce a když se za zvuků tranz navozující tóniny na plátně roztočila černobílá spirála, šly na mě závratě. Určité pasáže koncertu by snesly nálepku psychedelické, jiné by naopak posluchačovo (ne)vědomí mohly ovlivnit až příliš a u slabších jedinců spustit psychickou chorobu. Místy se Ulver pasovali do role šamanů, kteří za bušení gongu a řinčení řetězů umožňují divákům prožít neopakovatelný mystický zážitek. Komplexní audiovizuální dojem byl tak celistvý, že se divák dokázal zcela oprostit od materiálního světa a obrátit pozornost do svého nitra.
Taková je hudba Ulver – introvertní, transcendentální, slovy nepostihnutelná a neohraničená. Ulver své improvizační opusy avizovali ještě před začátkem tour, přesto někteří návštěvníci přišli s odlišným očekáváním a sáhodlouhými volnými pásmy byli poněkud zaskočeni. Čekal-li někdo nekompromisní metalovou řež, zavítal na jinou kapelu. Ulver jsou hudebními poutníky, kteří během koncertu urazí stovky mil napříč žánry. Jejich spojení s black metalem je tenoulinké, sice tu stále zůstávají jisté reminiscence, ale stejně tak bychom nalezli odkazy na množství jiných žánrů, z nichž žádný nehraje prim.
Diváci, kteří si byli vědomi toho, co je čeká a nenechali se hudebními vrtochy vlčí smečky vyvést z míry, museli být ohromeni. Ulver do své hudby vnesli čtyři rozměry, podařilo se jim podmanit si všechny divákovy smysly a zanechat ho v napjatém očekávání toho, co bude následovat. Pokud právě toto není znamením pětihvězdičkového koncertu, tak nevím.
Ulver (no)
7. 2. 2014, Palác Akropolis, Praha
foto © Tomáš Vlk
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.