Anna Libánská | Články / Recenze | 03.02.2014
Koncert Ulver je doslova za dveřmi, ale ještě před tím tu máme dlouho očekávané album Terrestrials, na němž pracovali společně se Sunn O))). Někdy jsou očekávání příliš veliká na to, aby mohla být naplněna.
Nápad na spolupráci Američanů Sunn O))) a norských Ulver vznikl už v roce 2008 bezprostředně po jejich vystoupení na Øya festivalu v Oslu. Sunn O))), okouzleni plodnou atmosférou skandinávské noci, si dali dostaveníčko s Ulver ve studiu a namísto groupies a alkoholu vytáhli nástroje. Celou noc improvizovali, nahrávali a podařilo se jim vytvořit syrovou podobu alba, které čekalo jen na doladění – ovšem to trvalo téměř šest let. Takže vzhledem k času a očekávání by to měl být hotový masterpiece.
Úvodní Let There Be Light Ulver trefně přirovnali k vycházejícímu slunci. Krajina, na níž paprsky dopadají, je však prostá veselých zvířátek, barevných květin a rozradostnělých lidí. Namísto toho se za zvuku naléhavých a táhlých tónů vyjeví jen čiročiré utrpení a zmar. Konec skladby zní natolik epicky, že byste byli čekali nějaký vrchol nebo něco, co alespoň naváže tam, kde vycházející slunce na obloze zastavilo. Místo toho následuje, naprosto nelogicky, drone-doomová Western Horn. Ta vás, na rozdíl od kusu předešlého, nenechá na pochybách, kdo se na ní více podílel. Ulver tu necítím v podstatě vůbec.
Závěrečná, lehce psychedelická Eternal Return vyčnívá, a to nejen díky magickému zvuku houslí v pozadí. Pokud lze o Western Horn říci, že je v ní vliv Ulver k nenalezení, o Eternal Return platí pravý opak. Je ovšem škoda, že byl Ryggův hlas využitý jen tu, jde o promarněný potenciál. Eternal Return má evokovat biblická místa, staré Řecko a Egypt, v některých polohách je skladba takřka meditativní, navíc obsahuje orientální vlivy, patrné na celé nahrávce.
Terrestrials je dobré album, ale takový přívlastek je po šesti letech práce sotva komplimentem. Ničím vyloženě nepřekvapí ani neurazí, hudební extáze se nekoná a do žádných rozsáhlejších hudebních experimentů se zúčastnění taky nepouštěli. Na masterpiece si holt musíme počkat, jen doufejme, že to nebude dalších šest let.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.