Články / Sloupky/Blogy

Zpovědnice Master's Hammer: Kristoffer Rygg (Ulver)

Zpovědnice Master's Hammer: Kristoffer Rygg (Ulver)

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 03.08.2018

„Ale jděte,“ řekl nám v rozhovoru František Štorm, když jsme začali skloňovat slova jako aura a kult. Ale co naplat – už i koncertně obrození Master's Hammer kultem jsou, jak o tom svědčí též vyjádření několika domácích i přespolních muzikantů.

Kristoffer Rygg – zakládající člen norských už dávno ne blackmetalistů Ulver (est. 1993), dnes jedné z předních kapel, které se nebojí experimentovat a bruslit po ledě ambientu i cheesy popu. Příležitostný člen experimentálního spolku Æthenor se v současnosti věnuje i chodu labelu House of Mythology.

Poprvé jsem Master's Hammer slyšel, když jsem byl ještě na střední. Bylo to v létě roku 1991, ještě mi nebylo šestnáct a zrovna začínala bujet neblaze proslulá norská blackmetalová exploze. Euronymus akorát otevřel Helvete, svůj obchod s deskami, a Ritual byl jedním z prvních alb, které jsem si u něj koupil.

Vlastně to byla jedna z prvních desek takzvaného black metalu, kterou jsem slyšel. Tedy když nepočítám kapely jako Bathory, Celtic Frost a Venom, které jsme tak ještě neoznačovali, přestože pojem „black metal“ pochází právě od Venom. Pamatuju si, jak mi na Ritualu přišlo všechno hodně okultní a syrové, zejména proto, že to celé bylo v češtině. Je docela možné, že ta hudba podnítila, abychom na prvních deskách Ulver zpívali v mateřštině. Na hudbě samotné pak bylo něco, co mířilo až kamsi ke klasické orchestraci a bezmála liturgickým tradicím. Mladému metalistovi, jako jsem byl já, to celé přišlo hodně sofistikované. A vlastně to tak mám pořád – zejména když to srovnáš s čímkoliv, co vyšlo ve stejné době. Tehdy jsem si koupil taky první dvě desky Root, které se mi taky líbily – ale na Master's Hammer bylo něco obzvláště podivného a ďábelského. Pamatuju si, že jsem si tehdy okamžitě dopisem objednal jejich dema, která dodnes mám.

Samozřejmě jsme nerozuměli ani slovu z toho, co se tady zpívalo, a mohli si jen představovat jaká infernální vzývání se tady dějí. Můj pozdější tour manažer Aleš (Meduna – dnes člen Repelent SS, pozn. ed.) mi roky nato řekl, že František Štorm si rád dělá šoufky hodně absurdními texty. To mi na tváři vykouzlilo úsměv, protože celá ta odvěká „vážnost“ a touha interpretovat věci je dneska už v black metalu hodně omletá, až k smíchu.

Master's Hammer jsou vlastně jednou z mála kapel ze starých časů, ke které se setrvale vracím – a to není jen tak, že jo. Vzpomínám si, že jsem si na našem prvním pražském koncertě hrdě oblékl triko s jejich logem. Tehdy mi ho někdo přinesl těsně před koncertem od Františka Štorma. A jakmile jsi mě oslovil, abych napsal tyhle řádky, objednal jsem si i poslední desky Formulæ a Fascinator. Mají v sobě hodně z toho starého ducha. Tak či onak, jsem moc rád, že Franta a jeho kapela jsou zpět a znovu šíří ten nezaměnitelný zvuk po celém světě.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace