Nejlepší majáles na světě! (Budějovický Majáles 2015)

Budějovický Majáles v posledních letech názorně ukazuje, že mladistvé nadšení party studentů dokáže vytvořit více než rovnocennou alternativu komerčním monstrakcím, které se nestydatě zaštiťují oslavou studenstva. Pozitivní ohlasy by vydaly na tisíce facebookových statusů, ale nic se nevyrovná tomu popadnout batoh a zažít festival na vlastní kůži.

Na cestu vyrážím ve středu společně s moravskou částí shoegaze projektu Divided, který o několik hodin později odehraje povedené vystoupení v Majálesové kavárně. Po cestě probíráme všechno možné, ale kluci neopomenou několikrát zmínit, jak je jim líto, že se na festivalu nemůžou zdržet delší dobu a přijdou tak o vystoupení svých oblíbených kapel. Něco nehraje? Backstage na mírně rozbláceném Sokolském ostrově doslova žije pocitem kolegiálnosti a vzájemného přátelství. Budějovický majáles představuje pro hudebníky jedinečnou akci, jak sám potvrzuje Martin Hůla z dua Tvrdý/Havelka: „Ostatní majálesy jsou takový korporátní nebo hodně podobný dramaturgicky. My jsme tady hráli před třema rokama a bylo to úplně super, protože tady bylo strašně moc lidí, program alternativní… rakouské kapely, o kterých nikdo neslyšel, hrály v primetimu na velký stagi, žádný známý český headliner. Dramaturgie je taková zajímavá pořád a lidi to baví.“

Jediné, co trochu kazí náladu, je chladné deštivé počasí, které se podepsalo na průběhu první poloviny majálesového týdne. Naštěstí organizační tým je na nešvary počasí dobře připraven, množství programu se odehrává uvnitř místních podniků v čele s pop-up klubem SFINX v budově bývalé smaltovny. Ve výsledku tak bylo zrušeno pouze pár venkovních akcí. Drtivá většina návštěvníků navíc bere počasí s nadhledem - místy se dokonce ozve hláška „Bez deště není majáles“.

Ve čtvrtek přijímám pozvání do hlavního štábu pořadatelů - utajené kanceláře na dvoře starého činžovního domu naproti oblíbeného lokálu Horká Vana. Zdánlivě vylidněné prostory postupně ožívají zástupem středoškoláků a vysokoškoláků, kteří už několik dní v kuse společně pracují až do úmoru sil a následně dospávají po zemi. Stoly jsou zaskládány stohy papíru, zásuvky důsledně vytěžovány všemožnou technikou a stěny zdobí nespočet vtipných sloganů. Chaos je však pouze zdánlivý, každý člen týmu si hledí přidělených úkolů a při vzájemné komunikaci si nikdy neodpustí gentlemanské oslovení "pane". Přitom ve volném čase a bez nároku na honorář zvládají uspořádat bezmála týdenní festival s jedenapůlmilionovým rozpočtem, který by dal zabrat i ostříleným profesionálům.

Čtvrtek je malý pátek, tak asi znělo heslo pořadatelů při sestavování programu, a precizní hudební dramaturgie není zdaleka to jediné, čím se může festival pochlubit. Slavnostní večeře o dvou stech chodech nabízí divadelní představení, autorské čtení, cestovatelské besedy, graffiti jam, promítání filmů, komentované prohlídky města s bezdomovci nebo dětský den s nezbytnými atrakcemi - vybere si zkrátka každý bez ohledu na věk a zájmy. Zážitek z celého majálesového týdne tak může být naprosto odlišný, účastník od účastníka. Existuje snad příjemnější starost než usilovně přemýšlet, jak opravdu stihnout všechno, co chcete vidět? V mém případě vyhrála majálesová trolejbusová linka, kde se odehrálo autorské čtení blogu 1000 věcí, co mě serou, nebo akustické vystoupení budějovických rockʼnʼrollových hrdinů Vees. Nikomu v poslední době pravděpodobně neunikly cestovatelské besedy Ladislava Zibury, v řadách mladších kolegů mu však roste zdatná konkurence, jak jsem se přesvědčil na exhibici Pan Pikous jede na výlet: do Asie a zpět stopem, kde o absurdní historky nebyla nouze.

Kulturní zpovědnice, kde se sešli lokální promotéři, přinesla jisté vystřízlivění – návštěvníci nejsou často ochotní za kulturu platit a tento trend dále podporuje velké množství akcí financovaných sponzory a státními dotacemi. Městu navíc chybí kulturní koncepce a nejvíce podporovány jsou mainstreamové počiny, které si na zájem publika nemohou stěžovat.

David Bábský, vedoucí fundraisingu Budějovického Majálesu, k tématu doplňuje: „Budějovický majáles je ze třetiny financovaný z dotací a zbytek se musí shánět přes brandy a komerční sponzory. Vnímání sponzorů je dost subjektivní, někoho otravuje, když mu hosteska nabídne drink, jiný je zase rád, že nemusí čekat ve frontě na baru. U nás se to drží na velmi mírné úrovni, sponzoři vůbec nikoho neotravují. Každopádně díky tomu, že umíme relativně dobře sehnat peníze, se nám daří mít festival zadarmo. Zároveň věříme, že za kulturu se má platit, program stojí dost peněz a prostor je omezený, proto na páteční afterparty vybíráme alespoň symbolické vstupné.“

Největší očekávání logicky vzbuzovalo páteční vyvrcholení festivalu na Sokolském ostrově. Ještě předtím si město opanoval obrovský studentský průvod s alegorickými vozy, na rozdíl od jiných majálesů v republice převládali studenti místních gymnázií a vysokoškoláci zcela absentovali. Těžko spekulovat, proč se studenti Jihočeské univerzity pravidelně neúčastní, ale i tak se podle pořadatelů jednalo o největší průvod v historii Budějovického majálesu.

Správný majáles se také neobejde bez volby krále, napínavé týdenní zápolení soutěžících měla úspěšně zakončit finálová disciplína před zraky shromážděných studentů. Bohužel kandidátům na krále nebylo umožněno prokázat své schopnosti, ale byli degradováni na pouhé živé terče ostřelované paintballovou pistolí, kdy vyhrává ten, kdo poslední zůstane stát na nohou. Bulvární podrobnosti stranou, podobné násilí na majáles rozhodně nepatří a nedostatečný dohled nad volbou finálové disciplíny tak poškozuje jinak bezchybnou práci celého organizačního týmu. Co se stalo, nejde vrátit zpátky. Samotní pořadatelé alespoň okamžitě uznali pochybení, omluvili se a králem majálesu vyhlásili všechny tři soutěžící. „Páteční finále volby krále nás mrzí. K této variantě soutěže vůbec nemělo dojít, ale bez ohledu na to - jakékoliv zapojení paintballu byl hned od počátku špatný nápad. Vždyť je to přesně proti filozofii festivalu. Celý incident byl způsoben za neočekávatelných okolností uvnitř týmu a následným nedorozuměním. Přítomnost profesionála nám byla zárukou, které ale výsledek neodpovídal. Kluků je nám opravdu líto, ihned od skončení této disciplíny se jim pokoušíme poskytnout veškerou péči,“ uzavírá nešťastný incident tiskový mluvčí Martin Pikous.

Nepříjemnou pachuť naštěstí brzy přebil nabitý hudební program, který se odehrával na dvou protilehlých pódiích. Počasí po letech konečně přálo a návštěvníci bez ustání proudili do festivalového areálu. Není třeba dělat si iluze, že všichni přímo toužili slyšet nejzajímavější mladá jména na československé hudební scéně, přesto Budějovický Majáles baví a vzdělává zároveň. Jestliže tradiční rock n roll Walter Schnitzelsson hravě rozhýbal líně posedávající publikum před hlavní scénou, introvertní duo Kalle nabídlo o poznání náročnější zážitek. Zasloužilé matadory byste v rámci pátečního programu na Sokolském ostrově hledali marně, vždyť nejdéle úřadující formace freak-folkové duo Dva vystupuje necelých 10 let. Zasvěcený posluchač si rázem případem v malém hudebním ráji.

„Dramaturgický plán máme nastavený pořád stejně zhruba od roku 2010. Tehdy přišel jako hudební dramaturg Martin Kolář, který mě do toho později nějak zasvětil. Od té doby se snažíme sem vozit fresh věci, které v Budějovicích buď nevystupují, nebo tady hrají akorát pro pár lidí. Tím, jak se během let podařilo vybudovat značku festivalu, tak máme jedinečnou možnost představit širokému publiku středoškoláků kapely, které jedou na alternativní scéně a nemají možnost se k nim běžně dostat,“ vysvětluje koncepci dramaturg Petr Pouzar.

Během fenomenálního setu Gagarin příznačně i krátce sprchnulo, atmosféra ve festivalovém stanu byla o to intenzivnější. Malou útulnou stage kapela doslova zbourala – hrazení se prohýbalo pod náporem prvních řad, potem zbrocení fanoušky jednohlasně křičely sociálně kritické texty a křehká zpěvačka Manon Meurt si vystřihla ukázkový stage diving. Večer však ještě nekončil, Budějovický majáles si připravil surrealistickou afterparty v normalizačních kulisách kulturáku Gerbera.

Kouzlo docházkové vzdálenosti se nejlépe projeví v lehké podnapilosti, v centru Českých Budějovic se jednoduše neztratíte a účastníci majálesu tak v hojném počtu zamířili na afterparty. Dramaturgie festivalu za odměnu vytasila trumf v podobě utajovaného vystoupení hip-hopových experimentátorů WWW s Vladimírem 518. Světla epilepticky blikala, zdánlivě upozaděný Sifon si vychutnával roli tvůrce zvukových krajin a Vladimír 518 opanoval scénu svým nezpochybnitelným charismatem. Je třeba dodávat něco víc? Po návštěvě Budějovického majálesu máte zkrátka pocit, že jste byli současní něčeho neopakovatelného, co zdaleka přesahuje oslavy studenstva pod hlavičkou komerční korporací. Nezbývá než uctivě smeknout…