Články / Reporty

Nesmělý Ryan Hemsworth

Jakub Šíma | Články / Reporty | 22.02.2015

Aktuálnější jména světové scény se v posledních letech konečně přestala vyhýbat české dolině. To platí i o dvou mladých puškách elektronického bojiště – Ryanu Hemsworthovi, který navštívil středeční MeetFactory – a Rustiem, který se zanedlouho představí tamtéž. V obou případech se navíc jedná o mladší ročníky, než jsem já sám (kde jsem udělal chybu?), což ještě podtrhoval středeční předskokan Suicideyear. Za djským pultem byl ale mladý Američan dost jistý. Selekce trapu a hip hopu, který při soustředěném poslechu působí jako hudba po lobotomii, funguje na tanečním parketu na výbornou. A budiž jménům jako Gucci Mane dopřáno uznání aspoň stran tanečního potenciálu, když ze všech dalších stran působí především komicky. Většina nohou nezůstávala v klidu a teplota šla pomalu nahoru. Bylo jasné, že by Suicedeyearovi slušela pozdější hodina, upocenější parket a intimnější chvíle se sníženou obezřetností. Takhle se nevyplatilo nic přehánět, jelikož bylo jasné, že dobrý voják Ryan na tempu ubere.

A taky tomu tak bylo. S Ryanem mám jeden problém. Zatímco jeho remixy a edity fungují většinou výborně a právě v nich prosvítá jeho neotřelost, původní materiál mě ze židle nezvedá. Otázkou tak zůstávalo, na kterou misku vah se koncertní set přikloní. A nakonec zůstal zhruba uprostřed. Kanadský producent vystoupil na pódium s výrazem, z kterého čišela nenucenost hraničící s nesmělostí. Image nesmělého sympaťáka navíc dotvářely projekce, které si pohrávaly s Ryanovým obličejem a jménem, vznikaly vtipné koláže. Žádná epika, ale díky civilnosti a nápaditosti se jednalo o jednu z mála projekcí, která v poslední době potěšila. S Ryanovým příchodem došlo k očekávanému zklidnění atmosféry. Zklidnění by nevadilo, ale set měl momenty, které působily jako hluchá místa a tehdy i dav utichl a čekal, co přijde. Slabší momenty se naštěstí střídaly se záblesky beatové geniality. Poklidný rytmus vystoupení a atmosféra připomněly záběry z Boiler Room, největší ohlas přišel s úvodní částí tracku Snow in Newark. Jinak platil fakt, že nejlépe fungují remixy. Osobním vrcholem byla práce s motivem vypůjčeným od Dannyho Browna a jestli nejsem hluchý, tak remix Death Grips, který byl atmosférou diametrálně odlišný od originálu. O zklamání tak nemůže být řeč, i když příliv producentské dokonalosti se toho večera taky nekonal.

Info

Ryan Hemsworth (can) + Suicideyear (usa)
18. 2. 2015, MeetFactory, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace