Články / Reporty

Nezaleknout se duchů místa ani duchů v sobě (DIIV)

Nezaleknout se duchů místa ani duchů v sobě (DIIV)

David Stoklas | Články / Reporty | 13.08.2022

Bojí se DIIV duchů? Do budovy bývalé továrny na skleněné výrobky a bůhvíco dalšího se draly ještě poslední zbytky umírajícího denního světla, když DIIV startovali svůj set. Prvních několik skladeb prokládali nejistými otázkami, jestli tohle místo není prokleté, jestli tu nestraší. Jestli jsou v DIIV v něčem dobří, tak v překonávání vlastních bubáků. Potvrdili to i tentokrát. Místy sice vypadali, že přemítají úplně nad něčím jiným, těžko jim to ale vyčítat, děláme to všichni.

Před DIIV se představili brněnští Ghost of You, kteří velká kytarová očekávání ředili roztančeným setem postaveným převážně na syntezátorech, a když už se přece jen vlnily struny, zvuk šel ven pod závojem efektů. Z publika bylo slyšet: "Už by taky mohli něco vydat." Ghost of You se vytasili s novou skladbou, takže to vypadá slibně.

Všem jsou známy příběhy o heroinovém období Zacharyho Colea Smithe, každý zaregistroval aspoň jeden z tisíců článků přirovnávajících ho ke Cobainovi nebo rozebírajících jeho vztah se Sky Ferreira, jak jsou Sid a Nancy nebo Kurt a Courtney. Vynořit se z bahna závislosti, kdy média servírují mimořádně ponižující policejní mugshoty, muselo stát Smithe obrovskou spoustu sil. Prodělal katarzí a vizáž průšviháře vyměnil za nerda, což podtrhuje i jeho nová záliba v kartičkách Magic. Všechno působí mnohem přirozeněji, když jsou hudebníci méně karikatury a více lidské bytosti.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Po prvních nervóznějších skladbách a několika ujištění z publika, že místo prokleté není a že zvuk je naprosto v pořádku, získali DIIV větší sebedůvěru. A byl čas na mimořádně precizní rytmický postpunk, bubny a basa, spíše kvílející kytary, než aby se hrála kila. Baskytarista Colin Caulfied odhodil plážovou čapku a společně s kytaristou Andrewem Baileyem si měnili místa, poskakovali jako čmeláci na jarní louce. Jako by oni dva převzali roli frontmana a Smith tuhle energii jen poklidně podporoval. Pouze v songu Doused si neodpustil před začátkem bridge stadionový výkřik: „Let’s go!”

Během vystoupení, trvajícího něco přes hodinu, prošli DIIV několika náladami v závislosti na tom kterém albu, prim hrálo poslední Deceiver. Dalo se topit v existenciálním marasmu skladby Horsehead nebo rozjařeně tančit při posledním songu Blankenship, zatímco se DIIV pouštěli do filipiky proti používání fosilních paliv. Hubení lední medvědi čekají na smrt na tající ledové kře. Celý večer probíhal hlavně v temnějších vlnových délkách, v zákoutích, kam slunce nesvítí. Anebo naopak svítí až moc.

Info

DIIV (us) + Ghost of You
11. 8. 2022 MeetFactory, Praha

foto © Jan Kuča

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace