Něžní barbaři Unsane

Ještě v létě nemají Unsane na webu jediné info o evropské tour, ale polští pořadatelé se evidentně nemůžou dočkat a zveřejňují event, takže můžu nadrženě vyhlížet jednu nádhernou říjnovou sobotu ve Vratislavi. Jo, konečně je uvidím… Stop, všechno zpět. Unsane vydávají novou desku Sterilize, pojedou rozsáhlé turné a budou hrát i v Praze. Plán sice doznává změn, ale nadrženost zůstává. Mozek automaticky zařazuje koncert do wellness resortu Sedmička - na viděnou na kopci. Ovšem příprava před výjezdem ukazuje, že letošní saunovací masakr se uskuteční ve Futuru. Může být, je přece jedno, kde propotím trenky.

Závěr noAR+IS+ a především celý set Kiss Me Kojak zavání průserem. Hrubá zvuková hmota nemá konkrétní tvar, snad nám takhle nenaservírují taky Unsane. Chris Spencer zkouší pevnost strun, když je s násilnickou rozkoší natahuje až k prasknutí. Start, vlak vyráží a veze s sebou všechnu špínu newyorské podzemky. Během okamžiku ze Spencera leje pot jako z komedie o italském úředníčkovi. Vzteklý zpěvák flusá slova skrz čůrky tekoucí z kšiltovky, křičí a řeže do kytary. Něžný barbar odplivuje a trefuje baskytaru, což oba aktéři přechází omluvou a úsměvem. Čistá špína i radost. Signorelli sveřepě podporuje Curranovu basu těžkotonážní rytmikou, ale výsledná noisová kakofonie je dokonale čitelná při vší extrémní hlasitosti. Bordel jako z pohádky.

Unsane nemilosrdně válcují. Masomlejn pod pódiem, do kterého skáče jeden dobrovolník za druhým, vyvrhuje torza těl do prostoru. Kytara drásá publikum a končetiny letí vzduchem, zdánlivé uklidnění s baladou Against the Grain dráždí dav víc než krvavé přebaly z diskografie kapely. Ozvuky tvrdého metalu a nasranost hardcoru ve westernovém kabátě, na který hrubiáni navazují taky v přídavku, když frontman vytahuje foukací harmoniku. Činely rytmicky švitoří a basa houpe boky, Unsane rozbalují Alleged aneb Tenkrát na západě po hulvátsku. Futurem otřásá nejtvrdší blues na světě.

fotogalerie z koncertu zde

Bláznivé trio agresivní hrou vyplňuje pódium a během celého setu dopřává fanouškům brutální kytarový noise. Basa odsekává pomalu převalující se tóny, aby se přidala kvílející kytara. Spencerův neurvalý vpád je jako útok kladivem. Get Off My Back! Ruce míjí nohy, kusy těl tančí kolo kolo mlýnský. Loket na bradu nebo do žeber, až se bolest rozlévá do ramen. Kde vlastně začíná a kde končí šíje? Přesně tam, kde se řítí buldozer Unsane. Zvuk absolutní a rozhodně ne sterilní. Netřeba chlastat, tyhle koncerty se stejně nedají přežít bez kocoviny.