Články / Reporty

OFF Festival 2017: od geometrie k poselství

OFF Festival 2017: od geometrie k poselství

Kremace | Články / Reporty | 06.08.2017

Naše sobotní cesty se nesly ve jménu úspornosti. Ne že by v sobotním line-upu OFF Festivalu nešlo vyšpekulovat spousta lehce stravitelné legrace, myšlenkově jsem však unikala k nočnímu koncertu ruských Phurpa.

Den nám velmi mile otevřeli Kikagaku Moyo - kapela geometrických vzorců z Tokia. Psychedelický konstrukt jak má být, nebyla jsem zklamána. Přestože jejich set trval pouhých čtyřicet minut, předvedli ho citlivě a precizně, žádná kytarová vyhrávka neunikla bicím a bicí neunikly sitaru.

Za přestupní stanici sobotního odpoledne jsme si zvolili Wolves in the Throne Room. Společné s výše zmíněnými tkví jen v délce vlasů. Tito pánové a dáma jsou technickou školou generického black metalu - dvojšlapka precizní, zvuková monstrozita všeobjímající, pohybové kreace synchronizovány. Za krkem mě sice bolet bude, třepačka proběhla, nejsem si však jistá, zda si jejich album Golden Mead, které kapela vydá na konci září, neposlechnu pouze ze zvědavosti.

Pro trochu mystiky vysedět důlek před Experimental Stage. Takhle by šlo jednoduše popsat naši mentální popůlnoční přípravu na ruské uskupení Phurpa – trio vedené veteránem moskevské avantgardní hudební scény Alexeyem Teginem a inspirující se tradičním tibetským náboženstvím Bön.

Čekání jsem si zpříjemňovala sledováním dění na pódiu, kde se začaly postupně odkrývat kusy rozličných hudebních nástrojů, počínaje zlopekelnými, několik metrů dlouhými troubami, přes buben, činely, či tibetskou mísu. Vzhledem k celkovému ražení tohoto spolku snad ani nepřekvapí další hudební propriety skládající se, mimojiné, z lidských kostí.

Už samotná zvukové zkouška ve mě vzbuzovala až nebezpečný pocit klidu. Ten byl jen místy narušen dozvuky koncertu rappera Taliba Kweliho na hlavní stagi, jenž drtil remix Eleanor Rigby od Beatles. (Ano, i takto bolestná varibilita vás tady čeká). Ve stejný moment další člen Phurpy upíjel cosi z termosky, která vypadá jako bomba, v oblečení, jaké bych neotálela vzít sebou i do té nejhlubší zemljanky. Zpod pódia korigoval zvuk Teginova hrdelního aparátu rezonujícího za nejedna humna.

Trio spustilo až se všichni převlékli do obřadních úborů. Jejich rituál má totiž přesně dané postupy, jež je nutné dodržovat a přistupovat k nim s pokorou. Dopad tohoto zážitku je doslova mocný, nezáleží na tom, zda chceme dodržovat stejná stanoviska nebo zastávat stejnou víru. Intenzita prožitku dokázala uzemnit a ve stejný okamžik vyslat do vzdáleného hájemství věčného klidu, zatracení nebo dílčích konfliktů. Každému jak chce. Každý si mohl svůj píseček rozorat, vydolovat, a pak zase pohrabat sám.

Předmět po předmětu využitý během obřadu zůstal bezděčně na podiu, pánové sundali své hávy, opět nám ukázali tváře, Tegin si nasadil papuče a odešel. My také. A v hlavě klid, co nám nedá spát.

Info

OFF Festival 2017
4. - 6. 8. 2017
Katowice, Polsko

www.facebook.com/offfestival
www.off-festival.pl

Foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace