Články / Reporty

Přes modrá vrata Vlněny: Les Rhinocéros, d.c.

keša | Články / Reporty | 24.07.2014

Koncert jako last minute. Zkušebna na Vlněně. Dozvídám se den předem. Musím jít, protože kapele Les Rhinocéros dlužím reparát. Nebo ho oni dluží mně? Posledně na MišMaši nepřesvědčili, ale většinou dávám druhé šance. A byla otázka času, kdy přijde. Jen jsem nečekal, že to bude tak brzy.

Do zkušebny je to přes modrá vrata, vrátnému stačí říct heslo „zkušebna“. Pak už po čichu nebo po stopách náhodně příchozích. Kolem hlouček lidí, teplý lahváč za dvacku. Pak to houstne, Bro, Boro, zastaví se to na šedesáti „známejch“. Dovnitř se jich vejdou tak dvě třetiny, zbytek hledí ze dvora přes otevřené a zamřížované okno.

A je na co! Zvenku na tři frajírky, jak to nehorázně brousí, zevnitř na lidi za mřížemi, co ze zvědavosti přesouvají popelnice k oknu a čumí. Zapojeno přes efekty jen do aparátů, basa, kytara. Bicí na sucho, bubeník pekelný. Masakr v první řadě, free jazz střídá punk s matikou, pak zase free jazz, šup tam latinu a orient, free jazz a noise a pozpátku ambient. Oddych na konec, oni hrajou i dub? Jo! Bubeník zpocený, dá se ždímat.

Konec. Jen jeden přídavek, policejní hodina a policajti opodál. A zrovna bych si dal ještě kousek toho, co jsem bez té bezprostřední blízkosti tehdy neprokoukl. To, co kolovalo pět týdnů po Evropě a vrátilo se sem, do Čech a do fabriky. Les Rhinocéros makají.

Info

Les Rhinocéros (usa)
22. 7. 2014, zkušebna ve fabrice Vlněna, Brno

foto © Zdeněk Němec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace