Články

Podzimní klišé a krajinné eposy Billa Calahana

Podzimní klišé a krajinné eposy Billa Calahana

Tereza Tůmová | Články | 28.10.2013

Příhodné načasování přineslo před pár týdny novou desku amerického písničkáře Billa Callahana, atmosféra alba totiž mimořádně souzní s utlumenou podzimní náladou. Jde o Callahanovo již osmnácté album, pokud tedy počítáme sumu vydanou jak pod jménem Smog, tak pod jménem vlastním, z níž byla téměř většina vydána u Drag City. Současně je naplánováno rozsáhlé turné po severní Americe a Evropě, tentokrát ovšem bez Prahy. Callahan je tvrdohlavým představitelem žánru lo-fi, ač doby, kdy nebylo na kvalitu zvuku, pominuly s podepsáním smlouvy u domovského labelu.

Album provází lehkost civilního vyjadřování vyrovnaného chlápka na pokraji padesátky. Pro autora charakteristická, melancholicko lyrická témata nastiňují styl realistické exprese Walta Whitmana, obrazy severoamerické krajiny vycházejí z textů o vztazích a podmínkách divočiny i těch obecných. Po albu Apocalypse a stejnojmenném tour dokumentu Callahan pokračuje ve snových básních o přetrvávajících motivech, záliba v naturálních tématech prochází alby stejně jako řeka krajinou. Autorův oblíbený a typicky americký námět orla doplňuje jeho ztotožnění se s rackem kroužícím nad mořem ve skladbě Seagull, emocemi zdánlivě nedotčený Callahan sleduje život probíhající v kruzích kolem sebe. And the weight of the world slips away/ and the seagull falls back on the sea.

Podobně jako mnoho jiných skladatelů Callahan dlouhodobě zprostředkovává svá pozorování každodenního života, výjimečný je jeho odstup a nezúčastněnost. Těží z nenucenosti zastřeného hlasu a jednoduchých rytmů kytary s nevtíravým doprovodem kapely. Přiléhavě zvolená cesta lo-fi podtrhuje sympaticky drhnoucí zvuk, pomalý rytmus se táhne celým albem s uvolněnou stavbou skladeb. Razancí hlasu i melodie se odlišuje snad pouze Javelin Unlanding.

Stabilita emocí a nadhled je adekvátní věku a dlouholeté kariéře. Lehce mysteriózní Summer Painter lze vnímat i jako sociologický náhled ekonomické situace Států poslední doby, Callahan se znovu staví do role pozorovatele, nenásilně opisuje dění, zdánlivě bez kritického názoru. Je spíše na posluchači, jak hluboko pronikne důmyslnou stavbou textů. Úvodní The Sing se řadí mezi nejvýraznější z osmi skladeb, melodií svébytná a nadčasová, možná i teskná, ovšem skepsi u Callahana nenalezneme. V opozici se poté staví naději a štěstí v závěrečné Winter Road.

Důvodem úspěchu Billa Callahana není jen talent a mentální rovnováha, ale i precizní práce zkušeného autora. Dream River je unášena za dalším uznáním publika jako podzimní krajina ranní mlhou. I have learned when things are beautiful/ To just keep on/ Just keep on.

Info

Bill Callahan – Dream River (Drag City, 2013)

www.dragcity.com/artists/bill-callahan

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Douška vydavatelská: Natália Ostrouchova (Animal Music)

redakce 22.11.2024

Do ouška od Animal Music – podzimní edice.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

10 + 1 = Sarah Kinsley

redakce 17.11.2024

Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Šejkr #143: Špatná hudba?

Michal Pařízek 15.11.2024

Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.

10 + 1 = Graham Sayle (High Vis)

redakce 14.11.2024

Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace