David Čajčík | Články / Reporty | 14.07.2017
„Na Pohodě se cítím jako v budoucnosti, která dobře dopadla.“ Zpátky. V Praze. V budoucnosti, která tak dobře nedopadla. Dobrá, přeháním, ale Jáchym Topol to se svým výrokem o Pohodě trefil. Do aplikace si doplňuju kapely. Počítadlo se zastaví na třiceti aktech - anglicismy nepěstujeme, ale trocha erotiky jsme viděli, takže proč ne. Zamýšlím se nad kvalitou. Dvacet osm skvělých vystoupení, dvě v pohodě. Kamarád si stěžuje, že mu přítelkyně o všem tvrdí, jak to bylo super. Potřebuje objektivní názor. Tvrdím mu, jak to bylo super. Mračí se. Nebyl tam.
Dávám si osobný Den slovenskej hudby – Vec, Máliková, Mikulcová, Fallgrapp, Slobodná Európa. Od všeho trochu, všude plno, všude krásně. Hip hop bez macho přetvářky, lidovky bez patosu, pankáči bez číra. Tralala lalala, exportujte nejdřív k nám, máte co, máte proč, děkujeme moc. Mexická španělková kanonáda Rodrigo y Gabriela narve hodinový set úplně vším. I se zlomenou nohou Gabriely geniálně energický set, přehlídka umu, vtipu a dynamiky. Jeden z vtipných momentů festivalu přichází s coverem Killing In the Name On od Rage Against the Machine. Při prvním sborovém řevu refrénu vánočního singlu #1 se neznalá část publika vyděšeně otáčí kolem sebe a nechápe. Kolik z cenných festivalových momentů si nikdo nezapíše a po čase už si na ně nikdo nevzpomene? Gabriela se snaží neobratně sestoupit po schodech zezadu stage a přes plot jí mávají a tleskají desítky lidí.
Zatímco minulý rok bylo dilema mezi HO99O9 a Flying Lotus či The Prodigy pro dvojici s převrácenou 666 smrtící, tento rok se na americké senzaci v linii Atari Teenage Riot - Death Grips sešlo podstatně více lidí. Dost možná největší moshpit festivalové historie, od první sekundy do poslední krůpěje potu letící vzduchem. Extrémní hip hop s extrémním poselstvím. Jediný proslov směřuje k nedostatku marihuany na festivale. Jiný kraj, jiný mrav, na akci bez prodeje tvrdého alkoholu je to vše o kompromisech. Kromě nekompromisního Boys Noize. Nejlepší zvuk na samotný závěr festivalu, nejlepší light show, masivní zvuková krychle valící se stanem, největší hit Overthrow hned na začátek a co víc říct.
Festival s názorem, festival, který má koule. Vytvořit plakát jmen, které nikdo nezná, nespokojit se s tím dělat to jenom skvěle. Dělat to nejlíp. Pohoda je festival, kterému můžete věřit, dát si pásku přes oči a koupit si lístek. Otevřít je u slunečnic. Děkuji za znovu nejkrásnější tři dny léta.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.