Články / Reporty

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl | Články / Reporty | 16.02.2020

Na čtyřicátý koncert u nás dorazili The Legendary Pink Dots. Za čtyři dekády působení si prošli řadou změn v sestavě i skladbě nástrojů, v minulosti se tu prostřídaly třeba saxofon, perkuse nebo housle, dnes už je ale neuslyšíme. Britsko-nizozemská formace osciluje mezi několika žánry a není snadné určit jeden nebo dva hlavní, řekněme, že jde o psychedelický rockový hybrid s elektronickým nádechem. Naživo tentokrát v tříčlenné sestavě, když zakládající členy, zpěváka Edwarda Ka-Spela a Phila Knighta na syntezátory, doplnil kytarista Erik Drost. Diskografie o pětačtyřiceti položkách jim umožňuje značnou dramaturgickou variabilitu při stavbě programu, který čerpal z různých období i alb.

Klub se začal plnit před osmou. V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. The Legendary Pink Dots byli strnulí, ale jen do chvíle, co se podstatně zlepšil zvuk. Beat ustoupil do pozadí a svým pomalým tempem byl najednou uklidňující. Vynikl zásadní prvek v chemii sestavy, charismatický zpěv, kterým Ka-Spel maluje příběhy na pozadí tvořeném efektovanou kytarou. Zvuk byl barevnější a projev kapely uvolněnější. Na pódiu bylo živěji, a i když Ka-Spelovo pohazování hlavou už není tak energické, jeho kreace podporovaly kontakt s publikem.

Mrazivě psychedelická plavba postupně vtahovala publikum, ve druhé části jednotlivé skladby spojovaly samply a jedna přirozeně přecházela ve druhou. Kosmická výprava si držela tempo i atmosféru, a to navzdory tomu, že nejznámější písně zazněly hned v úvodu a pak až v závěru večera. The Legendary Pink Dots vyklidili po přídavku pódium stejně, jako ho obsadili – s klidem a beze slova. Pak se v částečně vyprázdněném sklepě objevili na pár slov s fanoušky, když pro většinu z nich to byl několikátý koncert a s nostalgií vzpomínali na ty minulé. The Legendary Pink Dots si i přes personální a hudební proměny stále drží pevnou základnu příznivců, i když hlavně těch starších. Mileniálů ten večer v klubu moc nebylo, natož těch mladších.

Info

The Legendary Pink Dots (nl/uk)
15. 2. 2020 Café V lese, Praha

foto © archiv skupiny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace