Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 11.10.2022
Obecně vzato cítím dva druhy psychedelie. Tu vesmírnou, plnou barviček, optimismu a napojení se na radosti všehomíra. Třeba King Gizzard & the Lizard Wizard. A pak tu pouštní. Syrovou, často zdrcující, ostrou jako bodnutí štíra, plnou vnitřních démonů. Prostě špatný trip. Takoví jsou All Them Witches, kteří v pondělí zahráli před vyprodanou MeetFactory.
Do Prahy se parta z mekky amerického country, z Nashville, vrátila po třech letech. Tehdy předskakovali v O2 universu Ghost a už tehdy bylo znát, že velký prostor vcelku hravě utáhnou, nicméně prostory o rozměrech smíchovské továrny jim sedí lépe. Snáze se tu buduje kontakt s publikem i atmosféra. Pokud o ni tedy stojíte.
S úderem osmé vyskočil na pódium Rich Ruth, který si v půlhodinovém setu vystačil jen s kytarou a hromadou elektronických udělátek. Ruchy, šumy, náznaky beatů a nad tím vším se vznášela rozostřená kytara. Atmosféra výborná, uvolněné snění zajištěno. Obzvlášť když se na třetí a poslední skladbu přidal k Ruthovi také houslista All Them Witches Allan van Cleave. V tu chvíli jako by se celý set pozvedl do vyšších emocionálních pater. V živém provedení získala Ruthova hudba na syrovosti, kterou se zatím do zvukově mnohovrstevnatých studiových nahrávek úplně otisknout nepodařilo. Velmi příjemné překvapení.
Přesnost, to je něco, co je třeba ocenit. All Them Witches začali dokonce pět minut před ohlášeným startem a set zahájili otvírákem stále aktuálního alba Nothing As the Ideal, skladbou Saturnine & Iron Jaw. Ta je esencí jejich zvuku, je tu blues, je tu stoner rock, je tu dramatický zvrat od jemného k hutnému. A tak to vlastně pokračovalo celý koncert. Tu a tam se výrazněji přidaly klávesy, jindy housle, občas skladby natáhly uvolněné, rádoby jamované pasáže. Počkat. Rádoby? U psychedelických kapel je to celkem běžná součást vystoupení, ale o spontánnosti, s jakou zmínění King Gizzard & the Lizard Wizard natahují své skladby, se u All Them Witches úplně hovořit nedá. Působilo to připraveně, nepřekvapivě. Bohužel.
Celý koncert navíc působil odtažitě. Muzikanti s tvářemi ukrytými ve stínech předvedli skvělý výkon, do karet jim hrál i velmi povedený zvuk, ale celku scházelo nějaké hlubší propojení ve směru pódium – publikum, větší opravdovost. Soustředění nemusí být špatné, ale když je z něj znát, že je tak trošku bez nadšení, je to škoda. Věřím, že to bylo momentálním rozpoložením kapely, únavou z cestování. Možných vnějších vlivů je spousta.
Napsat o pražském koncertu All Them Witches, že byl špatný, by byl hřích. Jen nedošlo ke kýženému emocionálnímu sepětí. Jako by kapela nechtěla pustit diváky přes ochrannou slupku. Někdy holt trip nedopadne úplně podle představ.
All Them Wicthes (us) + Rich Ruth (us)
10. 10. 2022 MeetFactory, Praha
foto © Šimon Stejskal
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.