Články / Reporty

Poněkud unavený pouštní trip (All Them Witches)

Poněkud unavený pouštní trip (All Them Witches)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 11.10.2022

Obecně vzato cítím dva druhy psychedelie. Tu vesmírnou, plnou barviček, optimismu a napojení se na radosti všehomíra. Třeba King Gizzard & the Lizard Wizard. A pak tu pouštní. Syrovou, často zdrcující, ostrou jako bodnutí štíra, plnou vnitřních démonů. Prostě špatný trip. Takoví jsou All Them Witches, kteří v pondělí zahráli před vyprodanou MeetFactory.

Do Prahy se parta z mekky amerického country, z Nashville, vrátila po třech letech. Tehdy předskakovali v O2 universu Ghost a už tehdy bylo znát, že velký prostor vcelku hravě utáhnou, nicméně prostory o rozměrech smíchovské továrny jim sedí lépe. Snáze se tu buduje kontakt s publikem i atmosféra. Pokud o ni tedy stojíte.

S úderem osmé vyskočil na pódium Rich Ruth, který si v půlhodinovém setu vystačil jen s kytarou a hromadou elektronických udělátek. Ruchy, šumy, náznaky beatů a nad tím vším se vznášela rozostřená kytara. Atmosféra výborná, uvolněné snění zajištěno. Obzvlášť když se na třetí a poslední skladbu přidal k Ruthovi také houslista All Them Witches Allan van Cleave. V tu chvíli jako by se celý set pozvedl do vyšších emocionálních pater. V živém provedení získala Ruthova hudba na syrovosti, kterou se zatím do zvukově mnohovrstevnatých studiových nahrávek úplně otisknout nepodařilo. Velmi příjemné překvapení.

Přesnost, to je něco, co je třeba ocenit. All Them Witches začali dokonce pět minut před ohlášeným startem a set zahájili otvírákem stále aktuálního alba Nothing As the Ideal, skladbou Saturnine & Iron Jaw. Ta je esencí jejich zvuku, je tu blues, je tu stoner rock, je tu dramatický zvrat od jemného k hutnému. A tak to vlastně pokračovalo celý koncert. Tu a tam se výrazněji přidaly klávesy, jindy housle, občas skladby natáhly uvolněné, rádoby jamované pasáže. Počkat. Rádoby? U psychedelických kapel je to celkem běžná součást vystoupení, ale o spontánnosti, s jakou zmínění King Gizzard & the Lizard Wizard natahují své skladby, se u All Them Witches úplně hovořit nedá. Působilo to připraveně, nepřekvapivě. Bohužel.

Celý koncert navíc působil odtažitě. Muzikanti s tvářemi ukrytými ve stínech předvedli skvělý výkon, do karet jim hrál i velmi povedený zvuk, ale celku scházelo nějaké hlubší propojení ve směru pódium – publikum, větší opravdovost. Soustředění nemusí být špatné, ale když je z něj znát, že je tak trošku bez nadšení, je to škoda. Věřím, že to bylo momentálním rozpoložením kapely, únavou z cestování. Možných vnějších vlivů je spousta.

Napsat o pražském koncertu All Them Witches, že byl špatný, by byl hřích. Jen nedošlo ke kýženému emocionálnímu sepětí. Jako by kapela nechtěla pustit diváky přes ochrannou slupku. Někdy holt trip nedopadne úplně podle představ.

Info

All Them Wicthes (us) + Rich Ruth (us)
10. 10. 2022 MeetFactory, Praha

foto © Šimon Stejskal

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace