Články / Reporty

Prchlivé, trvalé okamžiky (Lunchmeat Festival 2024)

Prchlivé, trvalé okamžiky (Lunchmeat Festival 2024)

Dominik Polívka, Kristina Kratochvilová | Články / Reporty | 27.09.2024

Lunchmeat coby mezinárodní přehlídka aktuální elektronické hudby a digitálního umění sice probíhá od pondělí na různých místech Prahy s nemalou mírou intenzivního prožívání jednotlivých eventů, jak dokazují i naše reporty z vystoupení dvojic Katarina Gryvul & Alex Guevara a Louis-Philippe Demers & Bill Vorn, mnozí se ale těší až na pravidelnou noční směnu, tedy směny ve Veletržním paláci. Jak to včera začalo?

Kristi: Přebíhám rozkopanou silnici k Veletržnímu paláci, který se na další čtyři večery, a brzká rána, stane mnohým druhým domovem. Mám skluz, abych stihla křest českého překladu a živou přednášku australské autorky knihy Raving McKenzie Wark, které jsou součástí volně přístupného doprovodného programu festivalu. Pár metrů od dveří do Národní galerie chytám kus konverzace procházejících dívek. Jedna se ptá druhé, co je vlastně Lunchmeat. „Elektronika do rána a hodně světel.“ „Takže v podstatě definice raveu?” „Já ani nevím, co rave je, jak je to slovo nadužívaný.“

Před zahájením hudebního programu si s knihou sedám do přilehlé kavárny Kolektor a rozhovor mi zazní v uších, když první stránka popisuje problematiku definice slova rave a jeho nadužívání. Wark zároveň poukazuje na prapůvod techna a velké části elektronické taneční hudby, které dle jejího výzkumu vychází ze systematického útlaku kultury afroamerických komunit.

Dominik: Z prosklených stěn Veletržáku prosvítají nápisy See You Dancinʼ na hloučky lidí, co si dávají pauzu cigáro. Na venkovní ministage je už pozdě, ale to se zítra změní. Zato uvnitř proudí davy, impozantní funkcionalistická budova skrývá menší klubovou stage a podzemní koncertní halu. Z ní uniká hypnotický set Evy Porating, jemné zvukové koláže doplňuje několik bílých paprsků, které osvětlují vyklidněné publikum rozeseté na betonových schodech. Tančit se bude později. Podzemí nepůsobí vůbec stísněně, spíš naopak.

Ambientní set střídá lajvko dvojice Aasthma, veteránů severské elektronické hudby s překvapivě velmi britským zvukem. Hutná basa, melancholické melodie střídá temná atmosféra a úderné beaty, Peder Mannerfeldt a Pär Grindvik pod kápěmi precizně otáčí rytmy a balancují na hraně tanečního a atmosférického setu. Nečekaný favorit večera. Představení Francouzky Oklou dobývá narvaný sál, jiný šálek čaje, hyperpop, zvonkohry a magický sound design, kterému nechybí hra s gradací a kvanta autotuneu. „You gotta help me with this song,“ pobízí publikum ke zpěvu, to se přidává. Snové objetí doplňují klipy promítané na stěně, malují postavičky po zamlženém okně nebo blikající abstrakce s nabývajícím hudebním tempem.

Kristi: Otázkou večera, která zaznívala ze všech stran, byla výslovnost jejího jména. Bylo úsměvné sledovat, jak se mnozí chytají za hlavy, že poslední týdny říkali svým blízkým, že se nejvíc těší na Oklou, místo Oukej lů. Její koncert představoval všechno, co má hudba představovat. Prostupující emoce pohlcující všechno mimo přítomný okamžik. Vybavila se mi slova McKenzie Wark o sdíleném prostoru a okamžiku. Rave je svoboda. Prchlivá a momentální. Lunchmeat je taky svoboda. Prchlivá okamžikem, trvalá vzpomínkou.

Info

Lunchmeat Festival
23.–29. 9. 2024 Praha
web festivalu

foto © Vendy Hemalová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Žalozpěv za vše, co je krásné (Big|Brave)

Marek Hadrbolec 27.09.2024

Kanadská čtveřice sice několikrát nabídne záchranné lano v podobě melodie nebo silnějšího motivu, nikdo ale nemá vůli se ho chytit a nechat se vytáhnout zpět na světlo.

Hypnóza, potom tranz (Sýček + Oswaldovi)

Jakub Veselý 27.09.2024

Ďalšie skladby napredujú bez pauzy a dlhé repetičné pasáže nehlásia koniec. Je to jeden celok, ktorý omamuje poslucháčov.

Tři, čtyři, pět… (WWW Neurobeat)

Veronika Tichá 25.09.2024

Z nové desky, na jejíž vydání spustili WWW crowdfundingovou kampaň, úspěšnou po pár dnech, nezaznělo živě nic, nicméně dvojice Anděrových předvedla...

Když androidi tančí (Louis-Philippe Demers & Bill Vorn present Inferno)

Jarda Petřík 25.09.2024

Jsou to právě tyhle kontakty a propojení napříč AV festivalovou scénou, které v budoucích letech posunou Lunchmeat festival co do prezentovaných projektů výrazně dopředu.

Bez dechu s dechem (Katarina Gryvul & Alex Guevara)

Jarda Petřík 24.09.2024

Po čekání na dostatečně silnou mlhu se rozsvítí intenzivní bílá světla a uprostřed prostoru před projekčním obdélníkem se pozvolna zhmotní postava Katariny Gryvul.

Dublinské blues (Lankum)

Jiří V. Matýsek 22.09.2024

U Dubliňanů je příběh tragické lásky dohrán až do konce, u Jeffersona nevíme, proč další „poor boy“ musel zemřít.

Bezpečný ostrov nad vodou (Hradby Jednoty)

Jiří Přivřel 18.09.2024

Vodu ohřeju na plynu a na nádvoří hučí agregát. Vašek Adam z Jednoty je zcela nad věcí a ujišťuje mě, že dnešní program to utáhne...

Siluety v propasti (Macocha & Co.)

Marek Hadrbolec 16.09.2024

Svítí tu bílý nápis Macocha, do uší se dere agresivní zvuk kytar a zpoza bubnů zběsile tepe srdce rokle.

Priestor vypĺňa prázdno (Festival Priestor 2024)

Mimi Filova 12.09.2024

Samotná cesta na miesto činu, iba na skok z autobusovej stanice, ktorá je súčasťou skanzenu rozpadávajúcich sa slovenských staníc, predpovedá festival...

(v)lomený zen (Lofofora Lom)

Jiří Přivřel 12.09.2024

Vodomil, GbClifford, ježunka, Gnäw, kuňka, Šimanský & Niesner... sobota u vody.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace