Vojta Chmelík | Články / Reporty | 11.02.2014
Když se v Praze před rokem a půl objevila mladá parta z belgického Gentu poprvé, přišlo na ni na strahovskou Sedmičku dvacet lidí. Přestože Lucerna Music Bar byl zaplněný jen z poloviny, je to oproti minulému sólovému koncertu solidní nárůst fanouškovské základny. Zásluhu na něm má předskakování na turné Editors, při kterém se Balthazar měli možnost seznámit s Lucernou loni na podzim. Tentokrát byli sami v roli hlavní hvězdy a jako support si přivezli kapelu krajanů, indiepopové Soldier’s Heart, kteří v loňském roce posbírali několik ocenění pro nové talentované umělce na belgické scéně.
Krátce po osmé se na pódiu objevili Balthazar a koncert otevřeli písní Lion’s Mouth (Daniel) z alba Rats, kterému patřila zhruba polovina setlistu. O roli frontmana se dělili Maarten Devoldere s charakteristicky zastřeným hlubokým hlasem a akustickou kytarou zavěšenou proklatě vysoko a Jinte Deprez, hráč na elektrickou kytaru, jehož hlasový rejstřík se pohybuje v tenorových polohách – dvojice, která položila základy Balthazar, když společně hrávali po ulicích. V pasážích s mohutnými sbory doplňovali ústřední duo baskytarista Simon Casier a krásná houslistka Patricia Vanneste. Živé aranžmá a provedení skladeb dodávalo dynamiku, která na deskách trochu chybí. Výraznou roli hraje baskytara s jemným funkovým feelingem a často slouží jako odrazový můstek pro další instrumentaci. Housle protažené přes nejrůznější efektové pedály vytvářejí zvukové plochy blízké post-rocku, za tím vším se ale skrývá skromné, poctivé a chytlavé písničkářství.
Kromě většiny songů z druhé a zatím poslední desky Rats zaznělo několik písní z předchozí Applause i několik novinek včetně čerstvého singlu Leipzig. Mezi nejzajímavější momenty patřila The Boatman s noisovým kytarovým sólem na konci, optimistická Listen Up, energická Fifteen Floors nebo poslední skladba základního setu Do Not Claim Them Anymore, která naživo nepůsobila zdaleka tak unyle jako na desce. O vynikající závěr koncertu se postarala píseň Blood Like Wine s finále a capella. Raise your glass to the nighttime and the ways to choose the mood and have it replaced.
Málo se dá koncertu vytknout. Snad jen po zvukové stránce – ze začátku vůbec nebyl slyšet zpěv baskytaristy Casiera a občas se slévaly plochy kláves, houslí a kytary, ale to je v Lucerna Music Baru obvyklý problém. A Jinte by mohl místy sáhnout do mechanik a doladit kytaru. Jinak to byl skvělý koncert a při příští návštěvě Prahy bude snad vyprodáno. Balthazar si to zaslouží.
Balthazar (be)
8. 2. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Petr Klapper
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.