Lukáš Grygar | Články / Reporty | 24.10.2019
Jak je to někdy jednoduché. Sejde se místo, kapely, lidi. Vidět plnou Klubovnu byla radost, zkalená jen pozdním příchodem. Policejní hodina znamenala, že jsem dorazil, když Děti deště balili cajky. V duchu novinářské cti tedy alespoň zpovídám náhodné vzorky z publika, jak jim to hrálo:
„Hodili se.“ (pan Jenda)
„Valili to pěkně.“ (pan Pavel)
„Líbilo se mi, že přestože měli pivo v ruce, nepadali z pódia.“ (anonym)
„Peťo, co mám říct?“ (paní Zuzana)
„They really heated the place up!“ (pan Jared)
Do rozhicované Klubovny nastoupily hvězdy večera bez jakýchkoli cavyků. A znovu připomenuli, že basa muziku nemusí jen tvrdit, basa ji může lít do betonu. Jared Warren tu svou mezi songy pečlivě ladil, ale mně spíš přišlo, že plní míchačku. S tou pak od bicích točil Jaredův věrný souputník Coady Willis, i když mu kit pod rukama zněl především jako kaskadérsky kontrolovaný pád ze schodů. Společně decimovali žánry, pod kterými najdete Big Business v kartotékách hudební kritiky: termíny jako stoner a sludge nepostihují, jak to celé umí být, i díky zpěvu, srdceryvné. Když koncert zavírali dvojhlasně s Horses z předposlední desky Command Your Weather, bylo mi jasné, že následující den nebudu poslouchat nic jiného – a že to z desky najednou nebude vůbec stačit.
Klubovna na to nevypadá, ale umí tam výborný zvuk, který šel Warrenovi s Willisem naproti. Dovedl bych si to představit i hlasitěji, ale to za mě mluví čirá nezodpovědnost a taky rozmlsanost z těch několika akustických vln, co v nejpodladěnějších momentech setu prošly sálem a málem rozšířily zorničky i démonovi na gobelínu za pódiem. Zároveň jsem znovu zalitoval, že mi utekli Děti, kterým nedávno vyšla výborná deska ... v bytě nad řekou. „Small business“, chtěli se na dejvický večer překřtít, ale kdo by jim to věřil?
Že Big Business zvládají tak mohutný zvuk ve dvou, to je k nevíře pořád. Warrenův pedalboard napovídá mnohé, nicméně výsledek je pořád blíž magii než pozemským parametrům. Jak je to někdy jednoduché? „Jsme na nule,“ hodnotí vyprodaný koncert nejmenovaná promotérka. Venku na zahrádce dostávám líznout z vyjedeného pekáče od cateringu a odcházím do noci s vědomím, že není byznys jako business.
Big Business (us) + Děti deště
23. 10. 2019 Dejvická Klubovna, Praha
foto © Honza walda Valík
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.