Popluh | Články / Reporty | 29.09.2015
Tři roky si fanoušci islandské zpěvačky museli počkat na nové album, dva roky na její návrat do česka. Nakonec se obojího dočkali letos. Po květnovém uvedení nového LP Ask the Deep v rámci souvisejícího turné dorazila v září do pražské MeetFactory.
Celý večer otevřeli Fiordmoss. Česko-norská hudební formace sídlící v Berlíně, elektronická hudba, která sleduje a kombinuje novodobé trendy. Místy uřvaný elektronický set s jednoduchou kytarovou linkou neladil s atmosférou hlavní hvězdy večera a řada návštěvníků si ho nechala ujít – ať už dobrovolně šouráním se po otevřeném výstavním prostoru (nestálo to za to), nebo nedobrovolně v táhnoucí se frontě u vstupu (to za to nakonec stálo, i díky venkovnímu výčepu).
S příchodem desáté se všichni natlačili do hudebního sálu a už v průběhu končícího setu předkapely bylo venku takřka prázdno. Island pořád táhne a tuhle šokující hudební anomálii malého ostrůvku uprostřed ničeho asi hned tak někdo neosvětlí. A Sóley přispěla svojí troškou do mlýna. Narozdíl od ostravského vystoupení mnohonásobně slavnější (a starší) kolegyně Björk však její pražskou zastávku nebude doprovázet tolik kontroverze a rozporů.
Sóley nabídla očekávaný set míchající staré a nové kusy, ze kterého čněl především největší hit, pecka I´ll drown. Stačily úvodní tóny a napětí v publiku bylo přímo hmatatelné, tím spíš, že skladba byla předzvěstí závěru. Závěru koncertu bez výrazných propadů či pádů, koncertu, který úvodní skladbou nastavil temně melancholickou atmosféru a držel si jí až do konce. A vůbec nevadilo rozmarné povídání roztomilé Islanďanky mezi songy. Její překvapivě neohrabaná komunikace s diváky, údiv nad jejich množstvím, sborové vyvolání „happy birthday“ s publikem, stesk po dítěti, sledování seriálu Twin Peaks na nekonečných cestách mezi koncerty nebo výzvy návštěvníkům, že pokud jim něco z toho vadí, můžou si zažádat o refundaci.
Předpokládám, že u stánku s merchem po koncertě k podobné žádosti nedošlo ani ze srandy. Honem koupit vinyl nebo alespoň prohodit pár slov a nechat se vyfotit (i facebook musí něco žrát). Sóley přivezla show shrnující její desky a hudbu, nenápadnou, kompaktní a sevřenou, ale taky neústupnou, kde vše podléhá konkrétní náladě a pocitu. Koncert, na kterém byli všichni, kteří nechtějí chodit na koncerty pro všechny (ehm). Jen v mnohonásobně větším množství než obvykle.
Sóley (isl) + Fiordmoss
25. 9. 2015, MeetFactory, Praha
foto © Filip Kůstka
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.