Kremace | Články / Reporty | 11.11.2017
Dvě uskupení na první poslech nezaměnitelné, avšak tak blízké v dechberoucí a jedinečné schopnosti vyjádřit trýzeň a bolest.
Večer otevřeli svou emočně krušnou poezií táborští Kalle a nedali sebemenší možnost pochybovat o tom, že jejich nové album je jedním z nejzajímavějších z letošního roku. Veroničin hlas, uhrančivý, pevný a zároveň schopný zajít do tak křehkých a niterných poloh, je skvěle propojen s kytarovými a syntezátorovými linkami, až mrazí a zebe. Nové skladby oproti prvotině Live from the Room obsahují více vzdoru, energie a kompozičních vrstev, stále je v nich ale přítomna ona nezaměnitelná krása temných vod a smutku, na jakou jsme zvyklí. A nejen proto by si křest alba Saffron Hills, které proběhne 4. prosince ve Futuru, neměl nikdo nechat ujít.
fotogalerie z koncertu tady
Tam, kde nám Kalle nechali hlavu napospas rozjitřeným emocím, tam ji Amenra začala ničit. Není třeba psát o jejich kultu, o tom, jestli jsou metal, a pokud, tak jaký. Pět sáhodlouhých let čekání na jejich poslední album Mass VI se vyplatilo a osm let, co jsem je neviděla naživo, nic nezměnilo. Bolí to stejně, bodá to do trochu jiných míst a zvukově to zmohutnělo. Útroby jsou penetrovány rafinovaněji a Colinova ruka až nápadně připomíná pařát. Byla to náhoda? Hlava se oddělila od těla a levitovala ve vzduchoprázdnu, čas se zpomalil a každá sekunda mezi songy byla nesnesitelná. A ani jejich staré věci neztratily na syrovosti, vykřesaly zbytky utrpení a ponechaly oslabené tělo a končetiny coby nicotné larvy. Jako by si s námi hráli, Eeckhout k lesu čelem, k nám zády, oblečen i svlečen. Kytarová tremola, precizní bicí, hutnost, surovost a dost. Obřad skončil, ani milisekundu navíc, bez přídavku.
Dramaturgicky dokonalý večer, psychicky vyčerpávající, těla bořící.
Festival Alternativa:
Amenra + Kalle
9. 11. 2017 La Fabrika, Praha
foto: Anna Baštýřová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.