Claire Adele | Články / Reporty | 01.05.2013
V olomouckém S-Cube se sešli osamělý singer-songwriter z Bruntálu, populární indie rock tak trochu odevšad a neokoukaný místní popík. Olomoučtí koloušci No Distance Paradise totiž křtili debutové album Chalenge Gravity. A na křest si nepřizvali nikoho jiného než své oblíbence Sunshine, kteří kapele pomohli tím, že jim loni nabídli společné koncertování, a Michala Motyčku aka Nicelanda, který No Distance Paradise významně ovlivnil v jejich tvorbě, jak sami říkají.
Coby warm-up zahrál Niceland. Největší potlesk sklidil za cover, který má ve zvyku hrát na závěr, totiž song New Manifesto, featuring kamarádům ze Sunshine. O přestávce se sál rychle zaplnil – olomoučtí si své hvězdy nechtěli nechat ujít. V publiku byla při No Distance Paradise skvělá atmosféra, první řady skákaly a tančily na všechno, co zahrálo. V porovnání se zkušenějšími Sunshine ale bylo znát, že si kapela zatím neodehrála tolik koncertů a nerozdala tolik podpisů na obnažená dívčí těla, aby se na pódiu chovali jako pořádné hvězdy. Ať už frontman zpíval jakkoli odhodlaně, pořád vypadal stejně naivně a zasněně. Ale tak je to asi dobře, rockovější výraz by jejich popu ani neslušel. Na olomouckou čtveřici by se dala dobře napasovat slušňácká image, kterou novináři vymysleli pro Charlie Straight opakováním toho, jak jsou ti kluci z Třince způsobní, nepijí a děkují. No Distance Paradise taky zpívají o lásce a pocitech, ale narozdíl od sebevědomého Alberta Černého nemají „tygra v srdci“ a jejich projev je spíš pokorný, takže by jim přeslušná charakteristika sedla víc.
Naprosto odlišným případem pak byli Sunshine, kteří svou popularitu drží pevně v ruce. Při jejich koncertu to vypadalo jako hra, kdo si na koho troufne víc – publikum na hudebníky, nebo kapela na fanoušky? Dav před třetí kapelou viditelně zhoustl, aby vzápětí skákal, kdykoli jim k tomu frontman Kay dal příležitost. Zatímco jeho spoluhráči si hleděli svého a s ničím se nepárali, Kay se každou chvíli zastavil na krajíčku pódia a natahoval ruku, aby si fanynky z prvních řad mohly Sunshine osahat na vlastní kůži. Ze zběsilého poga v závěrečné části a urputnosti, se kterou se publikum dožadovalo přídavku, šlo vyvodit, že většina přítomných se dostavila především kvůli nim.
Na jednu stranu mi bylo těch nevinných No Distance Paradise trochu líto, že jejich křtěná deska nebyla hlavním lákadlem večera, na druhou stranu s tím kapela určitě počítala a své slavnější bratry si pozvala ze strategických důvodů. V porovnání s tím, co mají odehráno Sunshine a co No Distance Paradise, byla odezva až nepoměrně dobrá a lze si představit, že s vydaným debutem z nich brzy budou hvězdy.
Sunshine + No Distance Paradise + Niceland
19. 4. 2013, S-Cube, Olomouc
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.