Sny v pekle (Sandman: Údobí mlh)

Před deseti tisíci lety odsoudil Král snů Morfeus k věčnému zatracení ženu, kterou miloval. V Údobí mlh ho jeho nesmrtelní příbuzní z rodu Věčných přesvědčí, že se zachoval nespravedlivě. Aby to napravil, musí se vydat do Pekla a zachránit zapuzenou lásku. Jenže pán pekla Lucifer přísahal, že Morfea zničí...

Neil Gaiman ve čtvrtém Sandmanovi představuje rodinu Věčných. Osud, Smrt, Zkázu, Touhu, Zoufalství a Delirium. Jak to u rodinných setkání bývá, dojde na sourozenecké špičkování, při kterém je Snu vyčteno, jak se kdysi zachoval ke své lásce, když ho odmítla. Svědomí jej donutí jít pro ni do pekelné říše, kam ji vykázal, jenže Peklo je prázdné a Lucifer dává jeho klíč Morfeovi darem.

A jak bývá zvykem, když se objeví prázdná parcela, zájemců je nespočet. Od démonů po anděly a každý z nich nabízí Snu něco důležitého, samozřejmě dojde i na výhružky. Kromě nosného příběhu Morfeova dilematu se na zemi vrací všichni lidé z podsvětí. Gaiman využívá svou imaginaci ke zhmotnění nočních můr, prohlubuje se též mytologie celého světa. Velmi přirozeně jsou do příběhu vetknuty odkazy na různé legendy a osobité interpretace bohů. Thor jako opilý buran, za jehož malé kladívko musíte několikrát zatáhnout, aby se zvětšilo, se do paměti zapíše nejvíc. Nadto dějové odbočky spolehlivě pobaví humorem suchým jako Martini.

Vyprazdňování pekla a Luciferova lhostejnost během lamentování jeho posledního obyvatele v sobě nese zajímavé poznání. Ti, co chtějí být v pekle, mají ze svých muk zvrhlé potěšení – co teď s nimi bude, když nebudou mít svou pravidelnou dávku bolesti? Sandman jako postava prochází neuvěřitelně precizním vývojem, odhalují se jeho slab(ošsk)é stránky a mizí do té doby přetrvávající úcta, má daleko do klasického hrdiny.

Vizuální stránka bere dech. Údobí mlh je posledním ze sandmanovských dílů, který doteď nevyšel v barvě, a vydavatelství Crew má tímto splněno. V barvách Daniela Vozza a Steva Oligga teprve vyniká ponurá prázdnota pekla.

Série Sandman pracuje s univerzálními tématy, ale pohled na ně je jiný. Když změníte perspektivu, získáte něco zcela výjimečného, nevšedního.