Články / Reporty

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová | Články / Reporty | 20.02.2020

Středa, party třeba. Nebo jak se říká v Brně, středa je malej pátek. Tohle zadání splnil na jedničku s hvězdičkou první ze dvou vystupujících Panther Modern, sólový projekt Bradyho Keehna z postpunkové kapely Sextile.

„Ten chlapec hral tak dobre, že som si až zabudla ísť pre pivo.“ Metoda rychlého startu zabrala, žába byla hozena do vroucí vody a čtyřicet minut sebou házela od stěny ke stěně. Zaplněný sál tančil na temné, úderné a zároveň zastřené futuristické beaty, které postupně nabírali na bpm. Rukopis masteringu Maurizia Baggia, který spolupracuje například s The Soft Moon nebo Boy Harsher, se promítl do industriálního, kovového zvuku. Na vizuál stačil jeden laser umístěný doprostřed pódia, který házel efektní duhové plochy. Interpret sám byl skrytý ve tmě ve svém černém křepčícím obrysu.

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer. Město se mění a my s ním. Aspoň stále proudí nová inspirace.

Začaly se objevovat pochyby, zda Black Marble nastavené tempo udrží. Aktuální desku Bigger Than Life napsal po přestěhování z New Yorku do Los Angeles a popisuje na ní nové, cizí místo, kde nikoho nezná, a tak bilancuje a přemýšlí o sobě. Oproti Panther Modernovi nasadil Black Marble civilizovanější a uhlazenější projev, tak jak se to ve velkém městě sluší. S prvními tóny nás naložil do starého autobusu a vydal se s námi na dlouhou jednotvárnou cestu odcizenými ulicemi, kdy je čas a prostor na melancholii. Hledání devíz živý projev versus poslech nahrávky ale probíhalo těžce. Skladby míjely jedna za druhou v pokojném tempu a příchozí potřebovali čas na zklidnění a nastoupení do zádumčivé atmosféry z party módu.

fotogalerii z koncertu hledejte tady

Metafory ztracenosti a osamělosti podtrhovala projekce. Na plátně ubíhal černobílý, lehce poničený film s obrazy vyvolávající dojem šílenství. Záběry drobného fyzického týrání, výbuchy nebo hořící autobus nutily k přemýšlení, jaké pocity se vynořují po stěhování.

Pravidla se musí dodržovat, set se zavřel bez přídavku. Výhodou pomalejšího konce bylo, že se odcházelo spát s klidem. A po cestě v tramvaji jsem vzpomínala na šaliny.

Info

Black Marble (us) + Panther Modern (us)
19. 2. 2020 Kasárna Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace