Články / Reporty

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová | Články / Reporty | 20.02.2020

Středa, party třeba. Nebo jak se říká v Brně, středa je malej pátek. Tohle zadání splnil na jedničku s hvězdičkou první ze dvou vystupujících Panther Modern, sólový projekt Bradyho Keehna z postpunkové kapely Sextile.

„Ten chlapec hral tak dobre, že som si až zabudla ísť pre pivo.“ Metoda rychlého startu zabrala, žába byla hozena do vroucí vody a čtyřicet minut sebou házela od stěny ke stěně. Zaplněný sál tančil na temné, úderné a zároveň zastřené futuristické beaty, které postupně nabírali na bpm. Rukopis masteringu Maurizia Baggia, který spolupracuje například s The Soft Moon nebo Boy Harsher, se promítl do industriálního, kovového zvuku. Na vizuál stačil jeden laser umístěný doprostřed pódia, který házel efektní duhové plochy. Interpret sám byl skrytý ve tmě ve svém černém křepčícím obrysu.

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer. Město se mění a my s ním. Aspoň stále proudí nová inspirace.

Začaly se objevovat pochyby, zda Black Marble nastavené tempo udrží. Aktuální desku Bigger Than Life napsal po přestěhování z New Yorku do Los Angeles a popisuje na ní nové, cizí místo, kde nikoho nezná, a tak bilancuje a přemýšlí o sobě. Oproti Panther Modernovi nasadil Black Marble civilizovanější a uhlazenější projev, tak jak se to ve velkém městě sluší. S prvními tóny nás naložil do starého autobusu a vydal se s námi na dlouhou jednotvárnou cestu odcizenými ulicemi, kdy je čas a prostor na melancholii. Hledání devíz živý projev versus poslech nahrávky ale probíhalo těžce. Skladby míjely jedna za druhou v pokojném tempu a příchozí potřebovali čas na zklidnění a nastoupení do zádumčivé atmosféry z party módu.

fotogalerii z koncertu hledejte tady

Metafory ztracenosti a osamělosti podtrhovala projekce. Na plátně ubíhal černobílý, lehce poničený film s obrazy vyvolávající dojem šílenství. Záběry drobného fyzického týrání, výbuchy nebo hořící autobus nutily k přemýšlení, jaké pocity se vynořují po stěhování.

Pravidla se musí dodržovat, set se zavřel bez přídavku. Výhodou pomalejšího konce bylo, že se odcházelo spát s klidem. A po cestě v tramvaji jsem vzpomínala na šaliny.

Info

Black Marble (us) + Panther Modern (us)
19. 2. 2020 Kasárna Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace