Šš-šš, jede mašinka... (Snowpiercer)

Dystopické sci-fi Snowpiercer představuje další z neveselých budoucností, kdy si lidstvo v roce 2014 strachem z globálního oteplování omylem zmrazilo planetu. Novodobou Noemovou archou se stal speciální vlak (funguje jako perpetuum mobile), který pojal pár set přeživších a krouží zamrzlou pustinou celého světa. Rozdělení populace je podobné jako v soupravách RegioJet, kdy nejchudší (standard) živoří v zadní části vlaku, střední vrstva odpočívá v luxusních apartmánech (relax). Následuje obsluha (bussines) a tvůrce si peče steaky v lokomotivě.

Béčková zápletka (snímek je natočen podle francouzského komiksu) o vzpouře nižší třídy překvapí nápady, hereckými výkony (odporná Tilda Swinton), barrandovskými ateliéry a skvělou hudbou Marca Beltramiho. Na Oskara několikrát nominovaný skladatel (3:10 Vlak do Yumy, Smrt čeká všude) zvolil pro snímek poměrně klasickou kompozici, kde dominuje klavír a žestě. Mráz a apokalypsa, celková revoluce i beznaděj jsou krásně čitelné a v záplavě na zakázku vytvořených slepenců je radost slyšet při práci klasického žáka Williamsovy školy. Zvlášť v takové formě.

Atmosféru hned v úvodu (This Is the End) hněte jemná linka na klavír, přikrmená decentně beznadějným smyčcovým motivem, kde závěr nabere na důrazu s blížící se krvavou řeží. Ticho před bouří zní jako rozhovor tahu na smyčce se strunným vybrnkáváním a jemnými perkusemi (Preparation). Elektronika, plechové smyčky a skřípění s rytmickými bubínky se lámou do bojového tématu (Requesting an Upgrade), symbolizujícímu postup jednotlivými sekcemi vlaku. Beltrami v nejvypjatějších scénách nejraději mluví jazykem mosazného plechu, ať už jeho zvuk elektronicky křiví nebo ho nechá burácet v bitvách (Axe Gang). Experimenty s nástroji v akčních kusech (Blackout Fight, Seoul Train) ženou skrze kombinaci klasických nástrojů a elektroniky vlak vpřed. Uši ohromí zvuk mohutného zvonu i skřípění brzd. Skladby i přese všechnu pompéznost nesou určité tajemno (Water Supply). Horory, které tento americký skladatel ozvučil, se projevují a hudba je místy napínavější než samotný film. Přemýšlivé a pomalejší melodie okupují především prostředek nahrávky (Sushi, The Seven, Take My Place) a většinou v nich hraje prim klavír. Dále pak smyčce, případně flétny. Korejské aranžmá je dané duem otvíračů dveří a nádherně se rozvine v tklivé melodii na smyčce (Yona´s Theme), zakončené hymnou o mašince, kterou zpívají děti ve školním vagonu.

Většina hudebního podkresu má v sobě hybnost kolosu řítícího se po kolejích skrze naprostou zkázu, rytmika jedoucího vlaku je nádherně patrná v titulkové skladbě (This Is the Beginning), žestěmi poháněnému akčnímu kousku, který nádherně shrnuje celou kompozici. Nečekaný klenot ve špinavých vodách Direct to DVD filmů.