Stvůry na Manhattanu (Doctor Strange: Tajná říše)

Kdysi vážený neurochirurg doktor Steven Strange, který po autohavárii přišel o cit v prstech, začal po setkání s mocným čarodějem sám sekat magii. Stal se Nejvyšším čarodějem a začal ochraňovat svět před útoky démonů či konkurenčních mágů. V nedávné době (čtěte recenzi druhého a a třetího dílu) byla po útoku mocné mimozemské síly magie ze světa doslova vymýcena. Zůstává skryta pouze v různých artefaktech a mocných předmětech, které Strange a jeho pomocnice hledají. Bohužel se mezitím z kapitána Ameriky vyklubal tajný agent Hydry a pod jeho vedením pak organizace ovládla celý svět. Kapitán a jeho pohůnci nyní uvrhli Manhattan a superhrdiny pod kopuli Temné síly a dali ji na povel Baronu Mordovi, který chce Strange konečně definitivně zlikvidovat.

Tolik k vyčerpávajícímu úvodu do problematiky nového dílu. Jelikož je Tajná říše součástí větší události s dopadem na všechny série, je až překvapivé, že si Strange udržel poměrně koherentní příběh, který není o ničem menším, než o tom, jak se dostat do vany a dát si pořádnou horkou koupel. Děj klade důraz spíše na vedlejší postavy. Hostující Daredevil sice stráví většinu času meditací, ale z mafiánského bosse Kingpina udělal scenárista Dennis Hopeless plnohodnotného antihrdinu. Fisk verbálně odkazuje na Pána prstenů, nebojí se pro záchranu města riskovat duši za cenu splynutím s démonem a prochází velmi zajímavým, až nečekaným vývojem. Strange po úvodní akci stojí překvapivě stranou, vytváří strategie, plánuje a většího odhalení se dočkáme až v závěrečném příběhu. Spolu se svou pomocníci narazí v hlubinách newyorského metra na sílu ovládající lidská těla prastarých vědmáků a ta přeskočí na Strange. Ukáže se, že nejvyšší čaroděj má v sobě mnohem více temnoty, než samotný démon.

Vizuální stránka je prosáklá ponurou atmosférou. Čvachtavá příšera připomínající žaludek nebo výstup z temné dimenze připomínající konečník, se Strangem třímajícím sekyrku, drží zemitý styl, který stanovili Chris Bachalo s Jasonem Aaronem a ještě ho v mnohém kreativně vylepšuje. Obrovské bitvy a Manhattan, který má místo oblohy okraje Temné dimenze, jsou díky šrafovanému stylu Nika Henrichona až nečekaně depresivní.

I po změně tvůrčího týmu si Doctor Strange dokázal udržet vysokou kvalitu všech předchozích dílů. Aaronův styl soustředěný na fyzickou akci a Strangeovu strategii zůstal zachován, kresba k danému příběhu sedne dokonale. Navíc jde spíše o odbočku ke zmíněné velké marvelovské události a celé to působí jako jakési nadechnutí před něčím opravdu zásadním. Další sérii dostali do péče hvězdní scenáristé Donny Cates a Gabriel Hernandez Walta, tak doufejme, že tvůrci i příště doručí prvotřídní kouzelnickou akci.