Články / Reporty

Tata Bojs - prkna jim sluší

Tata Bojs - prkna jim sluší

Dominika Danieliková | Články / Reporty | 07.02.2017

Už příchod na nedělní Tata Bojs dává tušit, že tohle nebude koncert, na který jsme zvyklí. Věkově od -náct až po -sát. Všichni jako ze škatulky a já si říkám: Jak vydržím netancovat na takovou kapelu, když jsem oháknutá jako princezna a ještě k tomu musím sedět? Hlavní sál Mahenova divadla v Brně je téměř vyprodaný, na minutu přesně se zatemní. Z pódia pomalu přitékají Noční linky. U druhé písně Radioamatér je jasné, že byť jde o akustické turné, přítomné jsou i elektronika, hravost a zvuk typický pro skupinu. Jen při skladbě Elišce si říkám: Sakra, kluci, kde jste? Jindy tak výrazný refrén je jen stínem původní písně a akustika Elišce vůbec nesluší.

Z posledního alba A/B zazní skladby jako Sonda nebo Běžec, ale největší úspěch sklízí skladby z Nanoalba, Biorytmy a Šťastnější. Pomalé a snové skladby střídají taneční, Cais opouští pódium, vrhá se mezí sedačky, skáče z balkónku na balkónek. Už i sochy nahoře zdvíhají ruce do rytmu a Mardoša se kroutí na židli jako při epileptickém záchvatu, div si hlavou neprorazí mikrofon. S lidmi to ani nehne. Ale jen co se z pódia ozve „Tu danses! Danser, c'est ta vie, tu danses!“, rázem se sál probudí ze snového opojení a nikdo si už nedovolí sednout zpátky. Koncert má všechno, co byste v divadle nečekali. Od rapového duetu Vladimíra Bára a Bublajse přes klávesová preludia Jiřího Hradila až po verbální škádlení: Filipe, Filipe! - Kdo je? - Já, otevři!

I když polovinu kapely tvoří lazaři (Cais problém s loktem a Mardoša s ramenem), poradí si skvěle. Vzduchem létají stojany od mikrofonu, na improvizovanou výpomoc se objeví i Tomáš Neuwerth na bicí. Po necelých třech hodinách nastává konec, jako poslední zazní Růžová armáda. Ano, Tata Bojs umí vždycky překvapit, hledají nové cesty i nový výraz. Koncert bez jediné chybičky, tedy až na ty sedačky...

Info

Tata Bojs
5. 2. 2017 Mahenovo divadlo, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace