Ichor | Články / Reporty | 07.08.2014
Jen těžko tomu uvěřit, říkám si třímaje lístek na koncert, který má proběhnout až za několik měsíců. Totéž si opakuji i před bývalou industriální budovou, nyní křižovatkou mnoha uměleckých odvětví, MeetFactory. Otvírá se brána a už se tomu dá i uvěřit. Pódium zdobí aparatura předkapely, za ní se schovávají otlučené a z velké části pololubové a elektro-akustické nástroje. A umělý beránek. Najdou se tací, kteří s nakupováním merche nemeškají a ještě před začátkem show strkají do batohů recyklovaná trička s hybridem letadla a gramofonu.
The Boogarins coby předkapela, soudě dle odezvy publika, byli správnou volbou. Čtveřice psychedelického charakteru kraulující i v najazzlých a funkových vodách měla o něco méně bezprostřední výraz, ale byl ukotven do pravidelných struktur slok a refrénů. Zaujaly extatické pohyby falsetujícího zpěváka, v půli vystoupení přetrhlá struna, já ocenil i basáka, kterému na rohatý SG nástroj neustále kapal pot a v okamžiku, kdy nemusel hrát, ho rychle a nenápadně stíral košilí. Poté aplaus a čekání. Technici doladili kytary, poklepali na akordeon, dechy a čtyři pily. A pak se rozsvítil beránek.
Přichází muž, i přes nedbalý, charismatický vous & kšilt okamžitě rozpoznatelný, bere kytaru a začíná Two-Headed Boy, aby byl přehlušený zpěvem davu tváří v tvář - Jeff Mangum. Na smuteční dohrávku The Fool se přichomýtne i zbytek kapely, zázrakem nezměněn od nahrávání druhé, stěžejní desky. Kníratý bubeník, tři multiinstrumentalisti. Mine pár skromných poděkování a začne hrát song Holland, 1945, který spustí divoké pogo, duch Anny Frankové se vznáší všude kolem. Skladby z první desky, rarity, publikum si sice nepamatuje všechny texty, ale repertoár stále sklízí velký jásot. A beránek celou dobu svítí.
Jeff Mangum je se zavřenýma očima oddán svým surreálným světům anebo nevraživě přejíždí ze strany na stranu po lidech, po každé druhé skladbě se skromně a odevzdaně uklání se sepjatýma rukama. A dělá to, co by měli dělat všichni ostatní, nikoliv on.
A jak to dopadlo s tím dvouhlavým chlapcem? Dvě hlavy, dvě písničky, poslední song z poslední desky, po něm poslední song koncertu z posledního EP, po něm poslední (?) definitivní rozloučení s kapelou. Po něm beránka odpojili a už nesvítil.
Neutral Milk Hotel (usa) + The Boogarins (bra)
3. 8. 2014, MeetFactory, Praha
Marek Hadrbolec 05.02.2025
Hodinové vystoupení je plné temných mraků. Jeremy křičí a plní vzduch černými obláčky – větami o bolesti, ztrátách, smutku a každodenní nespokojenosti.
Vojta Chmelík 03.02.2025
Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.
Alžběta Sadílková 31.01.2025
Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…
Vojta Chmelík 29.01.2025
Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...