Dominik Polívka | Články / Reporty | 26.11.2023
Holubice, Macintosh a řecké sloupy. Procházím estetiku videí kanadského producenta Patrika Driscolla. Vše v dřevní kvalitě 3D modelů z počátku milénia. Silná nostalgie je esencí tohoto večera, i když Blank Banshee už dávno uhnul z ověřených hranic elektronického subžánru vaporwave. S pátou deskou 4D, kterou se chystá prezentovat v pražském Futurum Music Baru, zůstává otázka, jak bude vypadat živá produkce stylu stvořeného a žijícího v internetových zákoutích, youtubových mixech a webových fórech?
Na plátně běží odpočet do začátku koncertu. S ubíhajícím časem se pomalu vybarvuje obrazec cirkusového stanu. Lidí je pomálu. Komorní atmosféra a absence předskokana je pátečním večerům podezřelá, nevadí. Šapitó se otevírá a pouští obecenstvo k věštecké kouli z coveru nové desky.
Přichází Driscoll v bílé bundě a masce tvořené ze sklíček disco koule. Před sebou laptop s midi kontrolerem Akai MPD226. V pozadí šlehají blesky, mezi nimiž létají nahodilé objekty prostorem. Banshee má celý set v prstech, rychlými údery do kontroleru žene připravené samply a beaty k ušním bubínkům zatím odměřených návštěvníků. Skladby, které na albu fungují jako krátké nápady nebo momentky, se náhle propojují v barevný a živelný mix. Z klidného vaporevawe zůstává jen vizuální estetika a ozvěny idylických melodií nákupních center a prvních systémů Windows. Zbytek tvoří důmyslná kombinace IDM a trapu, která svou proměnlivostí a výpravností skvěle doplňuje estetiku videoklipů na plátně. Tired of life, start over! bliká vtipně mezi pršícími diamanty a inverzním videem virtuální pláže.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Striktní track Scud rozhýbává boky dosud strnulých fanoušků, ovace protínají drive modulovaných samplů elektrické kytary. Skladby se neloudají, z pěti vydaných alb vytáhne Driscoll slušných třicet dva za celý večer. Očekávaný závěr v podobě hitu Teenage Pregnancy, proslaveného v youtubové simpsonswave sérii, remixuje a natahuje, co to jen dá. V nejlepším vypojuje kontroler a po vřelých objetích mizí z pódia.
„Jak rychle přišel, tak odešel,“ slyším z hloučku. Dalo by se to vztáhnout i na genezi celého žánru, který Blank Banshee utvářel. Spojuje totiž nostalgii internetové kultury generace mileniálů a počátek života v kyberprostoru generace Z. Pro vychutnání webového obsahu netřeba připojení, živák si poradí s každou formou.
Blank Banshee (ca)
24. 11. 2023 Futurum Music Bar, Praha
foto © Vendy Hemalová
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.