woko | Články / Reporty | 17.04.2015
Šestnáctý duben, den známý taky jako "hoď si mincí, kam půjdeš“. Na stejný večer připadl koncert Kayo Dot, Nod Nod a dalších, čemuž dalo mnoho lidí přednost, a tak se na Sedmičce sešla jen hrstka vyvolených. Večer se nesl v rodinné atmosféře, každý se znal s každým, a tak ani nevadilo to, že britští Polymath začali pomalu ve tři čtvrtě na devět. Pomalu se přeci jen začali trousit lidi a nakonec se parket příjemně zaplnil.
Polymath v plné palbě. Kytarista má tolik pedálů, že by potřeboval ještě dvě nohy, což se ukáže jako kámen úrazu, protože jedna krabička hned v úvodu vypoví, a my si musíme závěr prvního songu vychutnat jen za doprovodu basy. Basák je vůbec kapitola sama pro sebe. Netuším, co s těma prstama dělá, tancuje po pódiu jak v kabaretu, dívá se upřeně do stropu, je jak v tranzu. Trojice letos vydala skvělé EP Reptiles, na kterém je to přesně tak, jak to mají mazlíčci rádi. Lámaný ušmudlaný math rock, který nonstop graduje do totálních jatek. Žádná předkapela, prostě druhý headliner. Je prakticky nemožné se do hudby pohybovat, protože neustále mění časy a zrychluje a zrychluje. Doufám, že zase někdy přiletí, protože tohle by měla vidět celá Praha.
Lost in the Riots nastupují div ne v půl desáté a všem se rosí čelo, aby něco vůbec stihli. Jeden z kytaristů se pomalu nevejde pod strop, rozesmátí a bez starostí to rozjíždějí. Krátká Niamh z posledního Move On, Make Trails rozehřívá klub, kapela hraje, jako by se nechumelilo, všichni se usmívají a vtipkují. Je super vidět někoho, kdo by měl takovou radost z hraní i pro deset lidí. Je to už třináctý večer v řadě, a i když vstávali s kocovinou, není to na nich v nejmenším poznat. Hopsají po pódiu, jak můžou, a první řady s nimi. Fantasticky energický math rock nedá člověku vydechnout, metalovými breakdowny dávají každému ránu za zátylek. Po závěrečné Just Tiny Little Rocks se kluci sbírají, hodiny jsou neúprosné. Kuře zezadu zašpitá: "You can do one more." Klub je v eufórii a začíná se v něm rozléhat We Build Cathedrals. Dárek pro všech pětatřicet pod pódiem. Pogo. Kytarista na odposlechu. Pot. Doufám, že ve vile jste to měli podobné, protože jinak jste zase o něco přišli.
Lost in the Riots (uk) + Polymath (uk)
16. 4. 2015, Strahov 007, Praha
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.