Michaela Šedinová | Články / Seriály | 10.12.2020
Mám několik playlistů, které bych souhrnně nazvala „noční hudba“. Nejstarší z nich svým názvem nejlépe vystihuje účel – jmenuje se Espresso Martini. Pokoušela jsem se tak rádoby vtipně zachytit pocit bezčasí uprostřed noci, kdy je nejlepší východisko jít spát, ale z nějakého důvodu je lákavější tyto pomalé, hlučně tiché a vlastně docela patetické chvíle protahovat. Prodlévat mezi dnem, který skončil, a dnem, který ještě nezačal. Hudba je důležitou součástí atmosféry takových nocí a audio Espresso Martini ji umí vytvořit lépe než to ve skleničce. Nemluvě o tom, že se člověk alespoň nemusí zabývat otázkou, jak to je s kombinací kofeinu a alkoholu.
Two Feet, písničkář z New Yorku, si ke mně našel cestu před dvěma lety, když vydal album A 20 Something Fuck. Od té doby má čestné místo na většině „nočních playlistů “. Při jeho poslechu mi naskakují podobná slova jako při snaze zachytit noční bezčasí. Jeho skladby jsou v nejlepším smyslu slova rozvláčné, nikam nespěchají, rytmus je těžký a výrazný. Zpěv je kolikrát zatlačen do pozadí výraznými motivy elektronické kytary, vytaženými basy a šumy syntezátorů. Zároveň – zejména strukturou skladeb – nezapře vliv jazzu, což dotváří jeho charakteristický zvuk.
Two Feet nepíše zrovna optimistické písničky, naopak jsou plné temnějších emocí od melancholie po vztek. Tematicky nešťastná láska, snad ještě nešťastnější sebeláska, světabol. To vše, a ještě něco navíc zabalené v příjemně poslouchatelném balení. Říká: Pojďme se v tom chvíli hezky plácat spolu. Je to patetické? Přes den by bylo, ale noc má moc měnit perspektivu a zesilovat prožívání emocí. V jeho nejnovější skladbě Time Fades Away je to, jak už název napovídá, nostalgie.
Písnička o zlomeném srdci napsaná v tmavém a deštivém New Yorku na jaře 2020, v době, ve které se k dosavadním trápením ještě přidal pocit izolace a strachu. Covid přinesl útlum sociálního života i kulturního vyžití, zevšedněl všední dny i víkendy. Možná právě proto se Time Fades Away zdá být zastřenější, než jak je tomu u starších skladeb. V této zastřenosti a nostalgii si Two Feet stýská po minulosti, věta „vše pomine“ v sobě ale kromě smutku nese také útěchu – i zlé časy jednou pominou. V současné době to funguje jako útěcha asi lépe, než že „bude líp“.
Two Feet (us). web
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Michal Pařízek 15.11.2024
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
redakce 14.11.2024
Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.
redakce 13.11.2024
Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.
redakce 12.11.2024
Letos to bylo tak nabité, že jsme sotva stihli na jídlo... A nezapomeňte, že se pár drobků z Le Guess Who? objeví v nejbližších dnech také v Praze.
redakce 12.11.2024
Jakou hudbu poslouchají a kde hledají inspiraci tvůrci, kteří se staví proti uhlazeným moderním trendům? V sobotu v Praze.
redakce 11.11.2024
Stadionová kapela nehraje v klubu každý den. Nepropásněte.
redakce 08.11.2024
Co kromě koček, tequilly, radosti z objevování nových měst a dvou společných nahrávek spojuje tyhle holky, které již podruhé vystoupí v Praze pod hlavičkou Heartnoize?
redakce 04.11.2024
Nerada škatulkuju, nechávám se překvapit. Miluju chvíle, kdy hudba prochází každým koutkem mého bytí – v ten moment na žánru vůbec nezáleží, říká Nika a vybírá.
Michal Pařízek 01.11.2024
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.