Vojta Chmelík | Články / Reporty | 15.09.2013
Člověka při jízdě metrem občas potká nějaké to překvapení. Já se jednoho dočkal, když jsem si v pravém dolním rohu plakátu na festival Smíchov Open Air všiml malým písmem napsaného „Bosnian Rainbows (USA)“. Přemohl jsem se a nevyskočil radostí. Tuhle kapelu jsem toužil vidět, bohužel nikde v okolí nehrála (krom festivalu v Berlíně za 100 EUR), u nás samostatný koncert neplánovala (a to bych za ně bez váhání zaplatil třeba osm stovek), takže jsem se smiřoval s tím, že je minimálně letos nejspíš neuvidím. A teď tohle...
Nejsem fanda piva Staropramen (ba naopak), taktéž se nepočítám mezi příznivce prezentovaných headlinerů festivalu jako Vypsaná fixa, Xindl X nebo Mandrage. Plán tedy byl přijít a mrknout na A Banquet, které mám docela rád a už jsem je nějaký čas neviděl hrát, pak rovnou na Bosenské duhy, a pokud se to nebude krýt, stihnout ještě Transglobal Underground na druhé stagi. Bohužel ne vždy se vše podaří a já předešlou noc protáhl do rána, když jsem v jednom žižkovském baru potkal právě kluky z A Banquet a zaspal do pozdního odpoledne. (A zmeškal je.)
Od vstupní brány pod pódium dobíhám přesně ve chvíli, kdy znějí první tóny otvíráku Eli. A od prvního momentu, kdy začíná zpěv, který střídají kytarové experimenty s obráceným delayem, dostávám lehké mrazení do zad a je mi jasné, že tohle bude hodně velký zážitek. Celá čtyřka hudebníků je na poměrně prostorném pódiu rozestavena nezvykle blízko k sobě a působí zvláštním dojmem semknutosti (z vyjádření členů patrné, že více než jako kapela se cítí jako rodina). Omar Rodríguez-López má štěstí na frontmany, ze kterých se těžko spouští oči. Stejně jako v případě Cedrica Bixlera-Zavaly z The Mars Volta, který působil temnějším dojmem, charisma srší i z okouzlující a extatické Teri Gender Bender, která se noří do každé písně, doprovází ji až afektovaným tancem s bosýma nohama a každý potlesk odměňuje upřímným úsměvem a španělským poděkováním. Omar je kapitola sama pro sebe, 1. září oslavil 37. narozeniny, ale vypadá na pětadvacet a při koncertě paří skoro jako při raných vystoupeních Mars Volta, jejichž další přítomný ex-člen Deantoni Parks stíhá najednou obsluhovat bicí i klávesy.
Řazení písní víceméně odpovídá desce, s každou další se účinkující dostávají čím dál hlouběji do tranzu, Omar a Teri především. Moje husí kůže narůstá. A když přijdou na řadu písně I Cry for You (opravdu při refrénu ukázala Teri na mě?) a Turtle Neck, dokonce mi zvlhnou oči. Čtyřicet minut vyhrazených pro set je však brzy u konce, a tak se pár věcí z desky nedočkáme. Muchas gracias, buenas noches, bohužel bez přídavků. Ještě chvíli stojím beze slov a bez hnutí. Transglobal Underground vynechávám. Litujte, kdo jste tohle neviděli.
Bosnian Rainbows (usa)
7. 9. 2013, Smíchov Open Air
foto © Dana Yavin
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.