Články / Reporty

Tranz a husí kůže s Bosnian Rainbows za zdmi smíchovského pivovaru

Tranz a husí kůže s Bosnian Rainbows za zdmi smíchovského pivovaru

Vojta Chmelík | Články / Reporty | 15.09.2013

Člověka při jízdě metrem občas potká nějaké to překvapení. Já se jednoho dočkal, když jsem si v pravém dolním rohu plakátu na festival Smíchov Open Air všiml malým písmem napsaného „Bosnian Rainbows (USA)“. Přemohl jsem se a nevyskočil radostí. Tuhle kapelu jsem toužil vidět, bohužel nikde v okolí nehrála (krom festivalu v Berlíně za 100 EUR), u nás samostatný koncert neplánovala (a to bych za ně bez váhání zaplatil třeba osm stovek), takže jsem se smiřoval s tím, že je minimálně letos nejspíš neuvidím. A teď tohle...

Nejsem fanda piva Staropramen (ba naopak), taktéž se nepočítám mezi příznivce prezentovaných headlinerů festivalu jako Vypsaná fixa, Xindl X nebo Mandrage. Plán tedy byl přijít a mrknout na A Banquet, které mám docela rád a už jsem je nějaký čas neviděl hrát, pak rovnou na Bosenské duhy, a pokud se to nebude krýt, stihnout ještě Transglobal Underground na druhé stagi. Bohužel ne vždy se vše podaří a já předešlou noc protáhl do rána, když jsem v jednom žižkovském baru potkal právě kluky z A Banquet a zaspal do pozdního odpoledne. (A zmeškal je.)

Od vstupní brány pod pódium dobíhám přesně ve chvíli, kdy znějí první tóny otvíráku Eli. A od prvního momentu, kdy začíná zpěv, který střídají kytarové experimenty s obráceným delayem, dostávám lehké mrazení do zad a je mi jasné, že tohle bude hodně velký zážitek. Celá čtyřka hudebníků je na poměrně prostorném pódiu rozestavena nezvykle blízko k sobě a působí zvláštním dojmem semknutosti (z vyjádření členů patrné, že více než jako kapela se cítí jako rodina). Omar Rodríguez-López má štěstí na frontmany, ze kterých se těžko spouští oči. Stejně jako v případě Cedrica Bixlera-Zavaly z The Mars Volta, který působil temnějším dojmem, charisma srší i z okouzlující a extatické Teri Gender Bender, která se noří do každé písně, doprovází ji až afektovaným tancem s bosýma nohama a každý potlesk odměňuje upřímným úsměvem a španělským poděkováním. Omar je kapitola sama pro sebe, 1. září oslavil 37. narozeniny, ale vypadá na pětadvacet a při koncertě paří skoro jako při raných vystoupeních Mars Volta, jejichž další přítomný ex-člen Deantoni Parks stíhá najednou obsluhovat bicí i klávesy.

Řazení písní víceméně odpovídá desce, s každou další se účinkující dostávají čím dál hlouběji do tranzu, Omar a Teri především. Moje husí kůže narůstá. A když přijdou na řadu písně I Cry for You (opravdu při refrénu ukázala Teri na mě?) a Turtle Neck, dokonce mi zvlhnou oči. Čtyřicet minut vyhrazených pro set je však brzy u konce, a tak se pár věcí z desky nedočkáme. Muchas gracias, buenas noches, bohužel bez přídavků. Ještě chvíli stojím beze slov a bez hnutí. Transglobal Underground vynechávám. Litujte, kdo jste tohle neviděli.

Info

Bosnian Rainbows (usa)
7. 9. 2013, Smíchov Open Air

foto © Dana Yavin

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace