Články / Reporty

Tri podoby psychedélie (Mireille Dark & Co.)

Tri podoby psychedélie (Mireille Dark & Co.)

Milan Hrbek | Články / Reporty | 14.12.2018

Koncert kapiel München Konflikt, Mireille Dark a Rakta sľuboval svojím line-upom kvalitu. Naskytol sa voľný večer a kombinácia sľubovanej psychedélie s ponurým decembrovým štvrtkom bola dobrá alternatíva k jeho stráveniu.

Malý Berlín je oficiálna inštitúcia, takže žiaden punk. Budova a aj sála pôsobí veľmi kultivovane a „tip-top“, čiže kontrastne k tomu, čo sa malo diať na pódiu. Ľudí pred prvým koncertom v publiku nebolo mnoho, na druhú stranu niekedy je aj intimita vítaná a v tomto prípade to bolo možno nakonec lepšie, než keby bola plná sála.

Prvou kapelou večera boli ostravskí München Konflikt. Na pódium vyšlo genderově vyrovnaná štvorica v dúhových farbách. Počiatočná farebnosť a slniečkovosť sa vzápätí zmenila na jeden z najnasratejších koncertov tohto roka. Civilnosť prejavu zmiešaná s minimalistickými melódiami a nedokonalým technickým, o to však úprimnejšie pôsobiacim prevedením ma odrovnali (ich bubeník si zranil zápästie). A dalo sa na to aj zatancovať. Postpunk, osemdesiatkové disco, hardcore, malo to všetko. Tu nejde o techniku, tu ide o posolstvo. A to ma teda zasiahlo.

S berlínskym objavom Mireille Dark sa po úvodnom intre končiacom slovami „I fuck everything that moves“ začala jazda kĺbiaca všemožné psychedelické prvky šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov. Kde tu stoner, kde tu surf rock a krautrock. Kým rytmická sekcia hrala priemerne jeden až dva motívy za skladbu, gitarista s hromadou krabičiek dostával obrovský priestor sa vyriadiť. Napriek tomu, že šlo o inštrumentálky, spev nechýbal. Kapela mala i projekciu, ktorá tvorila výraznú zložku celej prezentácie a bez ktorej, vzhľadom na priestor, by nedosiahla požadovaný efekt. Postupne boli vidieť výňatky z nemeckých expresionistických hororov, ale aj čiernobieleho soft porna. Outro – Roy Orbison a čakanie na finále.

Brazílci Rakta servírovali od začiatku nekompromisnú hypnotickú psychedéliu pripomínajúcu šamanský rituál. Dôraz bol kladený najmä na basy, ktorých tempo a monotónnosť privádzali do tranzu celé publikum. V polovici koncertu som sa musel vzdialiť z predných radov a užil si tak koncert v zadnej časti sály, kde som mohol pohodlne ležať so zavretými očami. Obyčajný štvrtkový večer sa zmenil na zasnené rozjímanie.

Info

Mireille Dark (de) + Rakta (br) + München Konflikt
5. 12. 2018 Malý Berlín, Trnava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace