Články / Reporty

Tri podoby psychedélie (Mireille Dark & Co.)

Tri podoby psychedélie (Mireille Dark & Co.)

Milan Hrbek | Články / Reporty | 14.12.2018

Koncert kapiel München Konflikt, Mireille Dark a Rakta sľuboval svojím line-upom kvalitu. Naskytol sa voľný večer a kombinácia sľubovanej psychedélie s ponurým decembrovým štvrtkom bola dobrá alternatíva k jeho stráveniu.

Malý Berlín je oficiálna inštitúcia, takže žiaden punk. Budova a aj sála pôsobí veľmi kultivovane a „tip-top“, čiže kontrastne k tomu, čo sa malo diať na pódiu. Ľudí pred prvým koncertom v publiku nebolo mnoho, na druhú stranu niekedy je aj intimita vítaná a v tomto prípade to bolo možno nakonec lepšie, než keby bola plná sála.

Prvou kapelou večera boli ostravskí München Konflikt. Na pódium vyšlo genderově vyrovnaná štvorica v dúhových farbách. Počiatočná farebnosť a slniečkovosť sa vzápätí zmenila na jeden z najnasratejších koncertov tohto roka. Civilnosť prejavu zmiešaná s minimalistickými melódiami a nedokonalým technickým, o to však úprimnejšie pôsobiacim prevedením ma odrovnali (ich bubeník si zranil zápästie). A dalo sa na to aj zatancovať. Postpunk, osemdesiatkové disco, hardcore, malo to všetko. Tu nejde o techniku, tu ide o posolstvo. A to ma teda zasiahlo.

S berlínskym objavom Mireille Dark sa po úvodnom intre končiacom slovami „I fuck everything that moves“ začala jazda kĺbiaca všemožné psychedelické prvky šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov. Kde tu stoner, kde tu surf rock a krautrock. Kým rytmická sekcia hrala priemerne jeden až dva motívy za skladbu, gitarista s hromadou krabičiek dostával obrovský priestor sa vyriadiť. Napriek tomu, že šlo o inštrumentálky, spev nechýbal. Kapela mala i projekciu, ktorá tvorila výraznú zložku celej prezentácie a bez ktorej, vzhľadom na priestor, by nedosiahla požadovaný efekt. Postupne boli vidieť výňatky z nemeckých expresionistických hororov, ale aj čiernobieleho soft porna. Outro – Roy Orbison a čakanie na finále.

Brazílci Rakta servírovali od začiatku nekompromisnú hypnotickú psychedéliu pripomínajúcu šamanský rituál. Dôraz bol kladený najmä na basy, ktorých tempo a monotónnosť privádzali do tranzu celé publikum. V polovici koncertu som sa musel vzdialiť z predných radov a užil si tak koncert v zadnej časti sály, kde som mohol pohodlne ležať so zavretými očami. Obyčajný štvrtkový večer sa zmenil na zasnené rozjímanie.

Info

Mireille Dark (de) + Rakta (br) + München Konflikt
5. 12. 2018 Malý Berlín, Trnava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace