Články / Reporty

Třikrát rychle a zběsile (Appäratus & co.)

Třikrát rychle a zběsile (Appäratus & co.)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 20.06.2023

Na vyčištění hlavy zpravidla pomáhá zašpinění ušních bubínků. Zcela ideální je k tomu hudba hlasitá a rychlá natolik, až se z agresivně křičených textů vytratí zřetelné poselství a zůstane jen všem srozumitelná intenzita, důraznost. Byl to pak právě trojlístek tohoto katarzního typu, kdo posluchačům z(ne)příjemnil nedělní večer v brněnském Kabinetu Múz.

„Blink and you'll miss it“ – touto frází bylo možné charakterizovat první dvě vystoupení. Skladby obou projektů svou stopáží zřídkakdy překračovaly délku jedné minuty a ani jeden z těchto setů nepřesáhl čtvrthodinu. Skoro se dá říci, že mezera mezi vystoupeními byla delší než ony samotné. Na pocitové úrovni tak proluka narušila flow, vytrhla z naladění na rychlé tempo kapely s půvabně hravým názvem Lickspit. Ta celou akci otevírala a její hudba byla přímočará a kompaktní, dávkovaná sice v malém, zato výživném množství. Ozvěnou se nesl punk, přitom zněly blast beaty.

Někteří členové se od pohledu zdáli povědomí z jiných kapel a skutečně – tentýž bubeník i stejný baskytarista se opět objevili na podiu. Scéna extrémnější muziky byla vždy protkaná týmiž tvářemi. A taky se tím vysvětlilo, proč na klasickou prosbu z publika „Ještě jednu!“ bubeník po odehrání prvního setu s úsměvem odvětil: „Dám ještě dvanáct!“ Dalších „dvanáct“ pak „dal“ pod záštitou brněnských Brünner Todesmarsch, jejichž vystoupení se též neslo na vlnách surového (a syrového) punku. Když kapela zvučila, jako by se ze sálu nesly zvuky thereminu či čeho. Vše se vysvětlilo během koncertu – vokalista sem tam používal miniaturní elektrickou kytarku s notně kvílivým zvukem.

Ve zběsilém tempu pak nezaostávala ani poslední kapela, malajští Appäratus. Svým zvukem přiznaně vycházejí ze skandinávského raw punku a na starý kontinent se nyní vydali v rámci evropského turné. Z jejich setu čišel zběsilý zápal a pro punk typické odhodlání pro věc. Bubeník nešetřil působivými rolly, rychlé basové riffy jen nesekundovaly těm kytarovým a jejich hutnost nekompromisně prosycovala prostor.

Závěrem několik málo slov ke Kabinetu Múz. Ačkoli je skvělé a obdivuhodné, že napříč jeho programem může člověk narazit na velmi pestrou žánrovou paletu rozličných hudebních projektů, zrovna raw punku jeho sál tolik nesvědčil. Působil možná až příliš hladce a takřka bezkontaktní reakce publika na tak a prudkou muziku jako by tento dojem podpořila. Nicméně kvalitě zvuku i odhodlání kapel a klubu nebylo co vytknout.

Info

Appäratus (my) + Brünner Todesmarsch + Lickspit
18. 6. 2023 Kabinet múz, Brno

foto © Kryštof Kočtář

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace