Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 20.06.2023
Na vyčištění hlavy zpravidla pomáhá zašpinění ušních bubínků. Zcela ideální je k tomu hudba hlasitá a rychlá natolik, až se z agresivně křičených textů vytratí zřetelné poselství a zůstane jen všem srozumitelná intenzita, důraznost. Byl to pak právě trojlístek tohoto katarzního typu, kdo posluchačům z(ne)příjemnil nedělní večer v brněnském Kabinetu Múz.
„Blink and you'll miss it“ – touto frází bylo možné charakterizovat první dvě vystoupení. Skladby obou projektů svou stopáží zřídkakdy překračovaly délku jedné minuty a ani jeden z těchto setů nepřesáhl čtvrthodinu. Skoro se dá říci, že mezera mezi vystoupeními byla delší než ony samotné. Na pocitové úrovni tak proluka narušila flow, vytrhla z naladění na rychlé tempo kapely s půvabně hravým názvem Lickspit. Ta celou akci otevírala a její hudba byla přímočará a kompaktní, dávkovaná sice v malém, zato výživném množství. Ozvěnou se nesl punk, přitom zněly blast beaty.
Někteří členové se od pohledu zdáli povědomí z jiných kapel a skutečně – tentýž bubeník i stejný baskytarista se opět objevili na podiu. Scéna extrémnější muziky byla vždy protkaná týmiž tvářemi. A taky se tím vysvětlilo, proč na klasickou prosbu z publika „Ještě jednu!“ bubeník po odehrání prvního setu s úsměvem odvětil: „Dám ještě dvanáct!“ Dalších „dvanáct“ pak „dal“ pod záštitou brněnských Brünner Todesmarsch, jejichž vystoupení se též neslo na vlnách surového (a syrového) punku. Když kapela zvučila, jako by se ze sálu nesly zvuky thereminu či čeho. Vše se vysvětlilo během koncertu – vokalista sem tam používal miniaturní elektrickou kytarku s notně kvílivým zvukem.
Ve zběsilém tempu pak nezaostávala ani poslední kapela, malajští Appäratus. Svým zvukem přiznaně vycházejí ze skandinávského raw punku a na starý kontinent se nyní vydali v rámci evropského turné. Z jejich setu čišel zběsilý zápal a pro punk typické odhodlání pro věc. Bubeník nešetřil působivými rolly, rychlé basové riffy jen nesekundovaly těm kytarovým a jejich hutnost nekompromisně prosycovala prostor.
Závěrem několik málo slov ke Kabinetu Múz. Ačkoli je skvělé a obdivuhodné, že napříč jeho programem může člověk narazit na velmi pestrou žánrovou paletu rozličných hudebních projektů, zrovna raw punku jeho sál tolik nesvědčil. Působil možná až příliš hladce a takřka bezkontaktní reakce publika na tak a prudkou muziku jako by tento dojem podpořila. Nicméně kvalitě zvuku i odhodlání kapel a klubu nebylo co vytknout.
Appäratus (my) + Brünner Todesmarsch + Lickspit
18. 6. 2023 Kabinet múz, Brno
foto © Kryštof Kočtář
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.