Články / Reporty

Tycho: neuvolněný chillwave

Tycho: neuvolněný chillwave

Jakub Béreš | Články / Reporty | 17.02.2017

Když byl Tycho v Praze posledně, MeetFactory okupoval Caribou a spousta hudebních fanoušků nevěděla, kam dřív. Tentokrát rodákovi z Kalifornie nic nebránilo, aby smíchovskou továrnu vyprodal on. A zatímco venku stála fronta až za klub, uvnitř začínal set v Brooklynu usazeného polského producenta, který si říká Heathered Pearls. Přestože první půlka setu působila nudně a staticky, v té druhé se rozjel. Namísto starších tracků zvolil průřez deskou Body Comlex z roku 2015, který byl ve výsledku pestřejší než celý set hvězdy večera.

Tycho zvolili opačnou metodu a namísto pozvolného začátku šli rovnou na věc. Otevírák zajistila svižná Gliter, na ní pak navázali postrockovou Division, ve které vynikla souhra celé kapely, aby se postupem času vydali do hájemství náladotvorného chillwave. Bohužel s každou další skladbou se vytrácelo napětí a gradace, každý další track zněl jako slabá obměna toho předešlého. Show neměla slabé momenty, ale ani ty silné.

Snový svět Tycho neměl žádná tajuplná zákoutí a situaci nezachránila ani projekce. Trojúhelníkové a kruhové motivy z přebalů desek střídaly přírodní výjevy a letmé průlety vesmírem. Ty svou nevýrazností skvěle doplňovaly hudební podklad, ale po chvíli začaly nudit. Podobně jako hudební produkci tu scházela odlehčenost a zábavnost, která se ve čtyřčlenné koncertní formaci tak nějak nabízí. Hudebníci se brali příliš vážně a uvolněný chillwave, který se měl vznášet nad prosluněnými melodiemi, aby jeden pohledal.

Info

Tycho (usa) + Heathered Pearls (usa)
15. 2. 2017 MeetFactory, Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace