Pavla Slezáková | Články / Reporty | 02.11.2014
V předvečer všech svatých nabídl pražský Chapeau Rouge kanadské projekty Tasseomancy, respektive Timber Timbre. Potemnělé zákoutí klubu u Týnského chrámu míjel nespočet strašidelných masek, které ovšem až na pár výjimek na pravou halloweenskou oslavu nezavítaly.
Podzemní kobku rozsvítilo experimentálním folkem původně sesterské duo Tasseomancy (známé taky jako doprovodné vokalistky skupiny Austra), které už delší dobu doplňuje bubeník a klávesistka. Na pódium vstoupili v maskách, které v průběhu setu postupně odkládali, protože hlavně klávesistce bránila papírová maska ve hře, zřetelně chybovala. Těžko hodnotit přednes vzhledem k tomu, že zvuk byl ze začátku dost rozhozený. Svou výškou, ale i uměním vyčníval perkusista Evan Cartwright, který svou afektovaností dokresloval pronikavé vokály sester Lightmanových.
Bez masek, bez přetvářky předstoupili před našlapaný nacistický bunkr (jak později sklepní prostory Chapeau Rouge nazval sám Kirk) předáci kanadského folku Timber Timbre. Ačkoli se při poslechu jejich letošní desky Hot Dreams zdála reprodukce všech použitých efektů naživo nereálná, opak byl pravdou. Už při úvodní Grand Canyon šly pochyby stranou a čtveřice semknutá na miniaturním pódiu vytvořila neopakovatelně podmanivou atmosféru. Téměř jako kazatel hlásal Taylor Kirk zádumčivým hlasem své texty. Olivier Fairfield přitvrzoval hlučnými ranami bicích a Simon Trottier dochucoval rozmanitými kytarovými efekty. Rozverný Kirk si titěrný prostor užíval a konstruktivně měnil texty („I wanna dance with a Czech woman...“), poskakoval po pódiu (kyčelní výkruty v kombinaci s hlasem připomněly božského Elvise), nebo dokonce seskočil mezi lidi, aby jednomu z nich vytrhnul mobil z rukou a vrátil mu ho až v závěru setu. Jedním z highlightů byla skladba Curtains?!, navíc prodloužená o Resurection Drive Pt. 2, která přítomné doslova uhranula. Na konci si pro šestinásobný přídavek přišel Taylor Kirk sám, jeho výstup ale kazila rezonance vibrujících perkusí. V průběhu druhé písně ho doplnili i ostatní členové kapely a spolu s nimi i Romy Lightman, aby skladbě Run from Me dodala charakteristický vokální doprovod a podtrhla tak vrchol večera.
Pražskou premiéru si kanadští folkaři nemohli vybrat v lepší čas, halloween dodal koncertu temný podkres smrti a strachu, který čiší i z tvorby čtveřice. Nezbývá než horovat pro další brzkou návštěvu.
Timber Timbre (can) + Tasseomancy (can)
31. 10. 2014, Chapeau Rouge, Praha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.