Daniel Nádler | Články / Reporty | 25.08.2018
Nad hradeckým Festivalparkem se vznášejí zelená oblaka. V areálu se tyčí velká hlavní stage, taky tu jsou tři hangáry, jejichž program nabízí nespočet evropských i zámořských jmen. Klíčové pódium obsazuje ve večerních hodinách převážně americká smetánka, zatímco hangáry ovládala nejenom tuzemská scéna. Ke slovu se dostanou umělci z Polska, Anglie, Itálie nebo Německa. Různorodý program spojuje jedno slovo – hip hop.
Středeční warm-up nabídl velmi energické vystoupení talentovaného Tubse, Paina a Rooka jakožto zástupců tuzemské grimeové komunity. Robustní postava MCho Tubse zabrala velkou plochu pódia a lidi byli jak utržení ze řetězu, když mlaďas v černém triku a černých brýlích střílel rychlé rýmy do vysokého bpm. Zastoupení tu měl i český label Ty Nikdy s formací Boyband, postavené na chemii dua Idea a Boy Wonder. Společně se vrhli na stage při tónech nostalgického šlágru Pavla Vítka Mám rád vůni tvý růže, který jim naordinoval DJ Fatte coby sampl z tracku Svatozář. Po půlnoci ještě hangár uchvátil Redzed. Tenhle objev se vyžívá v drsném, až rockovém stylu rapu, s velkou dávkou americké inspirace, jakou je například Ghostemane. Pohupující se hlava s dlouhými vlasy připomínala epileptický záchvat.
Čtvrtek nejdříve přinesl hořké zklamání, když jeden z headlinerů Chief Keef, kvůli kterému na Kemp mířilo spoustu posluchačů, nebyl ze strany amerických úřadů vpuštěn do Evropy. Přesto se na line-upu vyjímala dvě tučná jména. Úderem desáté se zjevili $uicideboy$: vzhled Ruby Da Cherryho připomíná postavičku z hororové pohádky Tima Burtona, $crim dokresluje image striktních, drogy milujících rapperů. Ti nepolíbení jejich syrovou produkci prchali z moshpitů, které vznikaly napříč davem, nejen v kotli. Peklo se otevřelo a v playlistu zářily hymny jako Paris, 2nd Hand, For the Last Time, pomalá Kill Yourself (Part III) i žhavá Carrollton z připravované desky.
Po hodinovém skákání uprostřed polonahých nadšenců následovalo jedno z nejpodceňovanějších vystoupení, v backspin hangáru. Ten přišel dobýt rohatý démon Bill $aber z New Yorku, ovšem se zvukem aktuální Floridy. Hora svalů se spletenými dredy připomínající buvola si to napochodovala v ikonickém, lehce úchylném kabátu, aby rozdivočila celý hangár. Řádně tvrdé beaty, temná atmosféra a ostré texty. Skladby Creepin N Lurkin a Come Wit da Force otevřely další moshpit a všichni ječeli: Hand with the force bitch they call me Saber/ Horns out now a nigga Satan learn…
Hip Hop Kemp
23. - 25. 8. 2018 Festivalpark, Hradec Králové
foto © Hip Hop Kemp
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.