David Čajčík | Články / Reporty | 01.03.2014
Skotský Edinburgh, jakkoliv nádherné severské město, je se svou popkulturní scénou skryto ve stínu nedalekého Glasgowa a multietnické trio Young Fathers muselo na počátku své existence působit v nemnoha místních klubech lehce nepatřičně. Už ne tak na soupisce žánrově spřízněného labelu Anticon, kam se s debutovým a skvěle přijatým LP Dead upsali. A právě toto album přijeli do MeetFactory propagovat, mimo jiné s pomocí bubeníka, vintage rádiového vysílače beatů a kožených kabátů.
Místo původně ohlášených Deaths předskočili We draw A z Polska, vedlejší projekt členů Kamp!. Jejich první zahraniční koncert je nezastihl nepřipravené, ale publikum ano, a rozčarování bylo na místě. Jako by se dvojice bála do svého elektro popu použít progresivnější samply, navíc se jim vůbec nedařilo udržet vysněnou/zasněnou atmosféru. Triviální beaty sice daly vyniknout až coldwave vokálu, místy doprovozenému poměrně zajímavými tóninami na klávesy či kytaru, ale vystoupení to bylo studené a přístup publika maximálně vlažný.
Young Fathers začali ještě syrověji, než chtěli, a prvních pár písní s provizorním zvukem znělo jako těžce industriální hip hop, kdy elektronické podklady nehrály žádnou roli a trojice schopných rapperů fungovala pouze v kombinaci perkuse/hlasy. Taky zajímavé podání. No Way nebo deathgripovská Queen Is Dead patřily k vrcholům první části koncertu. Atmosféra byla napjatá jak blána u horizontálně položeného kopáku, který společně s roztřískaným činelem posouval hudební stránku Young Fathers daleko po ose intenzity a velmi krátké stopáže skladeb tomu jen nahrávaly.
Get Up s intrem připomínajícím africké kořeny členů fungovala jako pozvánka na zvrácenou party a zejména Kayus Bankole ukázal, že kromě skvělého lyrického frázování vyniká i v tanečních pohybech. Pohybová performance tria byla improvizovaná i nacvičená, ale hlavně neustávající. Silně perkusivnímu ladění celého projevu konkurovaly už jen zvuky vyluzované samými muzikanty, když nebyla nouze o všelijaké vzdechy, kňourání nebo výskání a výsledný drive si musel užít každý. Surové beaty a akcelerující fráze se střídaly s téměř R&B vsuvkami, zpěvnými refrény a někdy dokonce i optimistickými melodiemi, zvláště u skladeb z prvního EP Tape One. A to vše bylo korunováno singlem War. Big fish little pond. More like a whale. In the motherfucking ocean.
Těžko hledat chyby na vystoupení Young Fathers. Hodinový program skončil v nejlepším, interakce s publikem stačila ta hudební a proslovy si nechali až pro osobní setkání s fanoušky v továrním foyer. Zda by jejich setu ještě pomohl DJ, je otázka, na kterou si Young Fathers zřejmě odpověděli ne a není důvod jim nevěřit. Rozhodně se jim podařilo ukázat Praze, jak si ve městě pod mystickým Arthur’s Seat představují budoucnost hip hopu. Bez pozlátka, se zlatem v hrdle a temnotou v srdci.
Young Fathers (uk) + We draw A (pl)
25. 2. 2014, Meet Factory, Praha
foto © MeetFactory
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.