Kateřina Ondráčková | Články / Reporty | 24.02.2020
John Wolfhooker překvapeně konstatovali, že Palác Akropolis se podařilo vyprodat, což je pro československou alternativně rockovou scénu úspěch. Devízou všech zúčastněných kapel je to, že si během let působení vybudovali fan base složenou z kamarádů muzikantů, v žižkovském klubu jsme tak mohli potkat třeba skupinu Skywalker. U jejich bubeníka Damiana nahráli toho večera předskakující Glad for Today už druhé EP, které vyjde za pár dní.
Otevírat večer s kompletně novou tvorbou nepatří mezi ideální pozice, ale nezdálo se, že by to kapelu nebo publikum trápilo. Glad for Today se během posledních dvou let posunuli od posthardcoru/easycoru k alternativnímu rocku, kam začali směřovat už u předchozího EP Ready for a Show. Po personálních změnách vedoucích k opuštění screamů představili nový zvuk v setu postaveném na aktuální nahrávce Common Noise, Common Voice, která si nese jasný Boston Manor vibe. Frontman Kašpi v jednom loňském rozhovoru přiznal, že se naučil komunikovat s publikem po vzoru Toma Weavera z Casey (budiž jim země lehká), což dodává Glad for Today osobitý charakter. Show nestojí jen na minimalistickém vizuálu a chytlavých refrénech, ale na osobních postojích, které během setu kapela předává publiku.
Slovenská punkrocková formace From Our Hands do poslední chvíle nevěděla, jestli nebude muset účast odříct kvůli zranění kytaristy Matěje, kterého před dvěma měsíci zasáhla do oka prasklá struna. Po téhle události následovala série operací a nejistota, jaký to bude mít dopad na fungování celé kapely. Vše se v dobré obrací, dorazili v kompletní sestavě a pronesli pár adresných postřehů k aktuální politické situaci u nich doma. Není divu. From Our Hands odehráli starší věci včetně hitovek MNYTALKS a Changes, k tomu do setu zařadili pár novinek a slíbili, že po dlouhých letech pracují na vydání nové desky, kterou můžeme očekávat ještě letos.
fotogalerii z koncertu hledejte tady
V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů, které v poslední době zpopularizovali Bring Me the Horizon. Nové album 313 působí uceleným dojmem, kapela je složená z velmi dobrých muzikantů, takže živák zní takřka stejně jako studiovka. Nečekejte žádná přehnaná gesta a efekty, na to si Wolfhookeři moc nepotrpí. Setlist se skládá převážně z novinek, příjemným oživením je song Copycat se zpěvačkou Pam Rabbit, ale zazněly i starší věci jako Monalisa nebo moje srdcovka Chupacabra. Křest byl poněkud netradiční - jedno album hodili do publika a šťastlivec, který ho chytil, křtil. Shodou okolností se jednalo o člověka, který má zkušebnu přímo pod tou Wolfhookerů (podle níž se taky album jmenuje). Náhoda? Nemyslím si.
Pro John Wolfhooker i Glad for Today byl loňský rok úspěšný – ti první mají za sebou supportování Hollywood Undead a Enter Shikari, ti druzí absolvovali díky vítězství v soutěži Planetrox festival a tour po Kanadě s The Ocean Cure, ve Futurum Music Baru pak předskakovali Boston Manor. Po pátku není pochyb o tom, že i tenhle rok by mohl být jejich.
John Wolfhooker + Glad for Today + From Our Hands (sk)
21. 2. 2020 Palác Akropolis, Praha
foto © Kateřina Fialová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.