David Loch | Články / Reporty | 12.06.2014
Legenda a dějiny vedle sebe. Tak nějak by se dal popsat první výlet amerických Chrome do historického centra Prahy. Vodičkovu ulici, kde se nachází Lucerna, ještě nepřestalo hyzdit rozorané asfaltové pole, skrz které se rozjedou tramvaje nejdříve za měsíc. Co jiného dokáže navodit správnou atmosféru na koncert Chrome než pohled na rozkopanou ulici v žáru červnového večera? Styl pražských ulic odpovídá metalově-punkovému peklu, které Lucerna Music Bar zažil.
Četl jsem, že Helios Creed o industriálních kořenech Chrome dost pochybuje. Říká, že jim to hudební kritici rádi vnucují, ale s Damonem Edgem měli ve fahrplanu úplně jiné styly. Ať tak nebo tak, na šepotu jejich temné síly ujížděl třeba budoucí industriální kolos Nine Ich Nails. Do Prahy dorazil Helios Creed bez Damona Edge, na něhož sáhla v pětadevadesátém smrt. Pro fanoušky delikátní situace: uctívači Alien Soundtracks, Half Machine Lip Moves nebo 3rd from the Sun se v pondělí museli rozhodnout, zda skousnou poloviční jízdu, kterou představuje Creed a banda oživlých parťáků z minulosti, nebo zůstanou u studiových nahrávek. Nervák jak pro promotéry, tak skupinu.
Nakonec si vyhradilo čas víc lidí než těch osmatřicet, které predikovala sociální síť. Přesto jsem měl kolem sebe dostatek místa k odvážnějším tanečním výpadům, k nimž vybízela taneční rytmika. Zarytí fandové prominou, ale v některých fázích mě napadali New Order. Na Chrome je krásné to, že ačkoli poslušně experimentují, přesto nezapomínají na posluchače. Sfouknout uprostřed rozjeté skladby jednu a zapálit jinou stylovou svíci jim nečekaně vychází a posluchač to unese, řez do písňové konvence další poslech neznechutí. Jasný rytmus ránu posolí a ta se do deseti vteřin zacelí.
Co se týče hlavního taháku, a to Helia Creeda, ten si na rétoriku mezi skladbami příliš nepotrpí, ačkoliv do uzavřené skříňky, od které nevíte, co čekat, má taky daleko. Jeho sumčí knírek ztratil několikrát za večer fazónu díky úsměvu do prořídlého, o to oddanějšího publika, jenž sledovalo, jak přenáší hrůzostrašný zvuk raných studiovek do Lucerny. Trademark, který sám Creed podporuje sadou efektů a neúnavným štelováním komba během skladeb, trademark, z něhož se sluch oklepává ještě druhý den. Pokud se na My Bloody Valentine dávají špunty do uší, co se dává před Chrome? Setlist potěšil nejen mícháním minulého se současným repertoárem, ale i tím, že i když jsou nynější Chrome místy přímočařejší, spacerockovou pilulku cucají stále, nevyplivli ji.
Chrome (us)
9. 6. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © kurabeznohy
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.