David Loch | Články / Reporty | 12.06.2014
Legenda a dějiny vedle sebe. Tak nějak by se dal popsat první výlet amerických Chrome do historického centra Prahy. Vodičkovu ulici, kde se nachází Lucerna, ještě nepřestalo hyzdit rozorané asfaltové pole, skrz které se rozjedou tramvaje nejdříve za měsíc. Co jiného dokáže navodit správnou atmosféru na koncert Chrome než pohled na rozkopanou ulici v žáru červnového večera? Styl pražských ulic odpovídá metalově-punkovému peklu, které Lucerna Music Bar zažil.
Četl jsem, že Helios Creed o industriálních kořenech Chrome dost pochybuje. Říká, že jim to hudební kritici rádi vnucují, ale s Damonem Edgem měli ve fahrplanu úplně jiné styly. Ať tak nebo tak, na šepotu jejich temné síly ujížděl třeba budoucí industriální kolos Nine Ich Nails. Do Prahy dorazil Helios Creed bez Damona Edge, na něhož sáhla v pětadevadesátém smrt. Pro fanoušky delikátní situace: uctívači Alien Soundtracks, Half Machine Lip Moves nebo 3rd from the Sun se v pondělí museli rozhodnout, zda skousnou poloviční jízdu, kterou představuje Creed a banda oživlých parťáků z minulosti, nebo zůstanou u studiových nahrávek. Nervák jak pro promotéry, tak skupinu.
Nakonec si vyhradilo čas víc lidí než těch osmatřicet, které predikovala sociální síť. Přesto jsem měl kolem sebe dostatek místa k odvážnějším tanečním výpadům, k nimž vybízela taneční rytmika. Zarytí fandové prominou, ale v některých fázích mě napadali New Order. Na Chrome je krásné to, že ačkoli poslušně experimentují, přesto nezapomínají na posluchače. Sfouknout uprostřed rozjeté skladby jednu a zapálit jinou stylovou svíci jim nečekaně vychází a posluchač to unese, řez do písňové konvence další poslech neznechutí. Jasný rytmus ránu posolí a ta se do deseti vteřin zacelí.
Co se týče hlavního taháku, a to Helia Creeda, ten si na rétoriku mezi skladbami příliš nepotrpí, ačkoliv do uzavřené skříňky, od které nevíte, co čekat, má taky daleko. Jeho sumčí knírek ztratil několikrát za večer fazónu díky úsměvu do prořídlého, o to oddanějšího publika, jenž sledovalo, jak přenáší hrůzostrašný zvuk raných studiovek do Lucerny. Trademark, který sám Creed podporuje sadou efektů a neúnavným štelováním komba během skladeb, trademark, z něhož se sluch oklepává ještě druhý den. Pokud se na My Bloody Valentine dávají špunty do uší, co se dává před Chrome? Setlist potěšil nejen mícháním minulého se současným repertoárem, ale i tím, že i když jsou nynější Chrome místy přímočařejší, spacerockovou pilulku cucají stále, nevyplivli ji.
Chrome (us)
9. 6. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © kurabeznohy
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.