Jakub Béreš | Články / Reporty | 09.05.2015
Britský producent, člen bývalé skupiny DJů Magnetic Man a především klíčová postava dubstepové vlny, Skream se po dvou letech vrátil do pražské Roxy. Už v té době začal dubstep pomalu upadat, a tak není divu, že Skream přišel s prohlášením, že na jeho akcích dubstep už nikdy neuslyšíte. Jeho místo nahradilo techno a house.
Dnes je dubstep vysluhujícím žánrem, nelze se tedy divit, že jej opustil i muž, který stál u jeho renesance. Skream se vydal jednoduchou cestou a velmi hladce se mu daří zapadnout mezi špičku jiných tanečních směrů, bohužel mezi dalšími jmény poněkud splývá. Napomáhá tomu i fakt, že Skream přestal zásobovat posluchače vlastní tvorbou a remixy, vždyť byl to právě jeho remix In for the Kill od La Roux, který jemu i britské dvojici pomohl prorazit. I když před pár lety měl dubstepový remix každý druhý song...
Skream zahrál jistější set než před pár lety, navíc bylo znát, že od něj dubstepovou party nikdo nečeká. V jindy přeplněné Roxy se dalo pohybovat a atmosféře napomohlo i otevřené pódium, které umožňovalo přistoupit k DJskému pultu. Další výhodou byl decentní stagedesign a půlkruhové osvětlení, které jako by vycházelo ze Skreamových zad. Všechny dekorace byly možná lepší než samotný hudebník, i když ten předvedl bravurní mix současného housu a diska s občasnou odbočkou směr techno. Navíc se vyvaroval vokálních vsuvek, takže set se valil s nezastavitelnou rychlostí, bez možnosti rozeznávat jednotlivé songy. Nový Skreamův směr to umožňuje mnohem lépe než dubstep, který je podle jeho slov pouze o čekání na drop, během kterého se dav zblázní, a zbytek koncertu jde do pozadí.
Během setu se neztratila ani ta nejmenší část. Skream jej vybalancoval tak, aby se celé dvě hodiny všechny boky v klubu vrtěly. Nešlo o žádné běsnění, ale pohodový taneček, kterému napomáhala i nepříliš hlasitá hudba. Skream se změnil, zestárnul a zklidnil. Jeho sety nepůsobí testosteronovým dojmem, spíše připomínají poctu taneční muzice, v jejíž historii má své nezastupitelné místo. Dnes už sice nepatří k progresivním muzikantům, ale stále dokáže pobavit.
Skream (uk)
7. 5. 2015, Roxy, Praha
foto © Jan Volejníček
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.