Články / Reporty

Skream bez dubstepu jako král bez hradu

Skream bez dubstepu jako král bez hradu

David Čajčík | Články / Reporty | 01.05.2013

Táta dubstepu, člen supertria Magnetic Man a jeden z nejslavnějších producentů současnosti Skream přijel roztancovat pražské Roxy. Spolu s ním měl návštěvníky dostat do varu rasta MC Sgt Pokes, jehož zkušenosti ho předurčovaly k tomu, aby posunul hudební zážitek na nový level. Byl to ostatně on, kdo začal „mluvit“ do dubstepu a už u něho zůstal.

Z předkoncertních reakcí na facebookové stránce eventu se daly vysledovat dvě linie obav, které návštěvníci sdíleli. Zaprvé to byl strach z výkonu MCho, což se dá zejména po tristním představení I.D při setu Sub Focuse na Let It Roll pochopit. Jak říká Kato z Prago Union: „Většina MCs totiž střídá hovna nebo fráze a ten zbytek jsou jen různý druhy mezifáze.“ Druhá obava pramenila ze současných tendencí Skreamovy hudby, která se dubstepu vzdaluje mílovými kroky a míří do krajů houseu a techna. A říká se tomu progrese. No a jak to dopadlo?

Popravdě bych moc rád napsal, že Skream nabídl tak kvalitní set, že i ti nejzarytější fanoušci dubstepu zamáčkli slzu a vrhli se na stage. Bohužel, Skream nenabídl nic víc než hudbu srovnatelnou s rezidentními DJs pražských tanečních klubů a příznivci jeho starší tvorby znechuceně odcházeli do noční Prahy. Promo na koncert znělo: „Od jeho setu v ROXY můžeme čekat nejen dubstep, ale i moderní house, disco a další zajímavé žánrové fúze.“ Ve dvou hodinách, které měl vyhrazené, zazněl asi jeden patnáctisekundový dubstepový beat a jeho house, disco ani techno zajímavé opravdu nebyly.

Je pochopitelné, že člověk, který toho v dubstepu dokázal tolik, má nutkání hrát i jiné žánry, ale Skream se tímto totálně odřízl od minulosti, a to naprosto zbytečně. O kolik spokojenější by byli lidi, kdyby mezi remixy Prince a Donny Summer zahrál i Midnight Request Line. Jenže úplně vynechat dubstep, aniž by to bylo v konceptuální rovině typu: Skream – playing disco since 2012, to je asi na stejné úrovni, jako kdyby přijeli Faith No More a celý koncert hráli italský pop z Mondo Cane.

Co se týče MCho, u něho se obavy z otravných „povzbuzujících“ hlášek nepotvrdily. Seržant Pokes toho totiž obecně moc nenamluvil. Nechci to zbytečně přeinterpretovat, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, že hudbě, kterou vedle něj DJ hraje, moc nevěří. Nebo to právě on nechtěl překombinovat a nechal mluvit hudbu, těžko říct. Každopádně jeho přítomnost byla minimální.

Netvrdím, že si pár stovek lidí koncert neužilo. V poslední třetině setu Skream zařadil remixy Feel the Heat, Move Your Body a několik dalších, které suverénně rozeskákaly publikum a akce končila velmi energickou diskotékou. Nicméně pocit, že Skream dělal a stále může dělat něco hodnotnějšího než 4/4 beaty, alespoň u mě přetrval.

Info

Skream & MC Sgt Pokes
26.4.2013, Roxy, Praha

foto © Anthony Stanley

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace